Deník N

Co všechno je kvůli koronaviru ohroženo na polích v Česku i Evropě? Zemědělcům kriticky chybějí sezonní pracovníci

Chmelnice. Jedno z míst, kde můžou kvůli koronavirové krizi chybět zahraniční pracovníci, kteří se nedostanou přes hranice. Foto: Albrecht Fietz, Pixabay
Chmelnice. Jedno z míst, kde můžou kvůli koronavirové krizi chybět zahraniční pracovníci, kteří se nedostanou přes hranice. Foto: Albrecht Fietz, Pixabay

Sezonní pracovníci už začínají chybět i v České republice. Blíží se období chmele. V Německu, v Belgii a ve Francii začíná sezona chřestu, na polích ale chybějí desetitisíce cizinců. Itálie a Španělsko hlásí kritický nedostatek sezonních pracovníků. Francouzský ministr zemědělství apeloval na občany, kteří přišli o práci, aby se připojili k „velké armádě francouzského zemědělství“. Problémy má i Polsko.

Nejakutněji už chybějí v České republice pracovníci ve chmelařství. Už během 14 dnů budou chmelaři potřebovat zhruba 2000–3000 brigádníků na drátkování a v květnu pak 3000 na zavádění chmele, jak Deníku N sdělilo ministerstvo zemědělství. K tomu lze připočítat více než 1000 sezonních pracovníků, které budou v dubnu potřebovat zelináři.

Další problémy by mohly nastat v ovocnářství, kde bude v červnu poptávka po více než tisícovce pracovníků, posléze dokonce po 5000. V létě by tam mohl počet chybějících sezonních pracovníků vystoupat až nad 10 000 lidí (dalších 5000 budou shánět zelináři).

Ministr zemědělství Miroslav Toman se proto spolu s rektory obrátil na studenty oborových vysokých škol s výzvou, aby se zapojili do práce v zemědělství, lesnictví a potravinářství.

„Naši zemědělci a lesníci vinou uzavření hranic čelí nedostatku pracovních sil, které na sezonní práce jezdily například z Ukrajiny. Proto zřizujeme e-mail pomaham@mendelu.cz, přes který se mohou od zítřka hlásit dobrovolníci na výpomoc v zemědělských a lesnických firmách. Dobrovolníky pak nasměrujeme do potřebných firem,“ uvedla rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová.

V Itálii chybějí statisíce lidí

Až 370 000 lidí přijíždí ze zahraničí podle největší organizace italských pěstitelů Coldiretti každoročně pracovat na italské farmy, pole a sady. Na jejich práci závisí čtvrtina italské produkce potravin. Do téměř neprodyšně uzavřené země se ale nyní téměř nikdo nedostane a farmářům přitom právě začíná nová sezona.

Farma v italském Toskánsku. Foto: Hans Ripa, Unsplash

„Je třeba sklízet některé rané plodiny, sázet další a tohle vše bude postupně jenom horší,“ popisuje Riccardo Valentini, expert z univerzity v Tuscii. V Itálii je podle něj sto tisíc farem a většinu práce na nich vykonávají sezonní pracovníci především z Rumunska a Albánie. Ti ale obvykle na farmách nebydlí, nýbrž se na ně přesouvají z blízkých měst, většinou ve skupinách. To by samozřejmě bylo v době stále se šířící nákazy obzvlášť nebezpečné.

„Sezonní pracovníci často žijí ve špatných podmínkách, nemají přístup k ochrannému oblečení, pomůckám a dezinfekci,“ zdůrazňuje Enrico Somaglia, zástupce šéfa Evropské federace potravin, zemědělství a turismu. Podle Somaglii navíc někteří z těchto „brigádníků“ nemají platné doklady a přístup ke zdravotnickému systému.

Španělské jahody

Podobná situace je i ve Španělsku. Už nyní tam klesají ceny jahod, které lidé nekupují, protože vydrží pouze krátkou dobu. Navíc je nemá kdo sbírat, protože po uzavření hranice mezi Španělskem a Marokem se do země nemohou dostat maročtí sezonní pracovníci, kteří tvoří dvě třetiny jarních a letních brigádníků.

Jahodová farma. Foto: Jett Kalvin, Unsplash

Podle Rafaela Domíngueze, manažera firmy Freshuelva produkující ovoce, to bude zřejmě v příštích týdnech a měsících ještě horší: „Jahody jsou na vrcholu zrání, pak přijdou borůvky, maliny a ostružiny. Přišlo to v nejméně vhodnou chvíli.“

Produkce zemědělských produktů je podle místních farmářů ohrožená nejen v této sezoně, ale v důsledcích částečně i v příštích letech.

Velká armáda francouzského zemědělství

Ve Francii zatím není situace tak dramatická jako v sousední Itálii a Španělsku, i tamní zemědělské produkce je ale závislá na sezonních pracovnících ze zahraničí, kterých je v zemi potřeba zhruba 200 000.

Vláda proto vyzvala Francouze, kteří přišli o práci nebo nemohou pracovat kvůli šíření koronavirové nákazy, aby pomohli zemědělcům se sezonními plodinami. Ministr zemědělství Didier Guillaume zdůraznil nutnost tzv. zemědělského vlastenectví: „Naši zemědělci nemají zbraně. Pomozte jim. Připojte se k velké armádě francouzského zemědělství, připojte se k těm, kteří nám umožní jíst čistým a zdravým způsobem.“

Ve Francii navíc úřady včera zavřely tradiční trhy, což je podle Národní federace francouzských trhů další ekonomickou katastrofou pro už tak zkoušené farmáře. Ministr financí Bruno Le Maire proto vyzval francouzské potravinové řetězce, aby byly „ekonomickými patrioty“ a nakupovaly potraviny především od místních farmářů.

Nakrmte náš národ

Další zemí, která hlásí velké problémy s nedostatkem sezonních pracovníků, je Velká Británie. Místní pěstitelé potřebují každou sezonu pomoc od zhruba 70 000 brigádníků ze zahraničí. Farmáři proto zahájili rozsáhlé kampaně namířené na britské studenty a Brity, kteří jsou bez práce kvůli šíření koronaviru.

Pod heslem „Feed our nation“ neboli „Nakrmte náš národ“ se nyní objevují reklamy, apely a prosby o pomoc jak na sociálních sítích, tak i v novinách.

Už 8000 Britů se během několika dnů v návaznosti na tuto kampaň farmářům přihlásilo, pěstitelé se ale přesto obávají, že počet lidí na farmách a polích zdaleka nebude stačit a miliony tun ovoce a zeleniny nebude mít v průběhu následujících měsíců kdo sklidit.

Země pomáhá

Nekonečné německé záhony pokryté plastovým potahem, pod kterým se skrývá místní „rodinné stříbro“, oblíbený chřest, zejí zatím prázdnotou. Podle odhadů na každém z nich už teď chybí osm z deseti potřebných pracovníků.

Chřestu stejně jako plodinám, které budou dozrávat v následujících týdnech a měsících, hrozí, že postupně shnije v zemi, protože ho nebude mít kdo sklidit.

V Německu je každoročně podle odhadů potřeba zhruba 300 000 sezonních pracovníků, přičemž většina z nich přijíždí z Polska a Rumunska. Německá vláda v pondělí zjednodušila pravidla pro přijímání pracovníků z jiných odvětví a povolila také jejich delší pracovní dobu, němečtí farmáři ale stále hledají už zkušené pracovníky ze zahraničí. Některé z nich se podle německých médií dokonce pokusili dopravit do země letecky, i přes platné pracovní povolení ale německé úřady řadě z nich údajně nepovolily vstup do země.

Chřest. Foto: Duarte Nunes, Unsplash

Od dnešního odpoledne proto vláda povolila výjimku, podle které sezonní pracovníci do země vstoupit mohou. Někteří farmáři se navíc uchýlili k nabídce dvojnásobného platu zkušeným pracovníkům, ti se ale mnohdy do Německa, které patří mezi nejpostiženější evropské země v počtu nakažených, odjet přesto bojí.

Německé ministerstvo zahraničí také spustilo internetovou platformu „Das Land hilft“, „Země pomáhá“, která přehledně spojuje farmy hledající pracovníky na různých místech Německa s lidmi, co na farmách chtějí pracovat.

Mapa německého ministerstva zemědělství ukazující, kde a kolik pracovníků je potřeba. Zdroj: BEL, Das Land hilft

Pro farmy v pohraničních oblastech sousedících s Českou republikou může navíc nyní být problémem i rozhodnutí české vlády, podle kterého se čeští pendleři musejí do zítřka rozhodnout, zda se za prací v Německu na nejméně tři týdny přestěhují, nebo zda zůstanou doma a přijdou o výdělek.

Koronavirové nebezpečí společných ubytoven

Polsko, které je tradičně jednou ze zemí, odkud odjíždí největší počet lidí do zahraničí na sezonní práce, má samo nyní obavy, že nebude mít dost lidí na svých farmách. Většinu z nich tvoří Ukrajinci, kterým teď vláda narychlo prodlužuje pracovní víza, protože už 30 000 Ukrajinců Polsko narychlo opustilo a vrátilo se domů.

I v dalších evropských zemích chybějí sezonní pracovníci, kteří na jaře přijíždějí.

Rakouské ovocné a zeleninové farmy potřebují 5000 lidí a ministerstvo zemědělství proto vytvořilo webové stránky, na kterých se mohou snadno přihlásit lidé z jiných odvětví, kteří jsou temporálně bez práce.

O budoucnost své letošní sklizně se obávají i Švýcaři, kteří potřebují 33 000 sezonních pracovníků v tomto sektoru, a Belgičané, na jejichž farmách je zatím jen zhruba 10 % z potřebných brigádníků. Místní úřady navíc zdůrazňují, že problém se sezonními pracovníky je teď i v jejich ubytování. Většinou totiž bydlí ve společných domech a ubytovnách, což by nyní nebylo možné.

Zůstaňte v obraze a sledujte nejčerstvější informace kolem koronaviru na jednom místě.

Koronavirus

Česko, Ekonomika, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější