Naděje na plošné odškodnění si podnikatelé dělají nejspíše marně. Vysvětlujeme proč
Analýza: V České republice platí zcela bezprecedentní omezení běžného života. Vláda zavedla řadu opatření, která mají ulehčit život těm odvětvím ekonomiky, jež na současný stav doplácejí nejvíce. Řada podnikatelů mluví o naprosté likvidaci nesrovnatelné s žádnou krizí, kterou z minulosti pamatují. A sociální sítě i média se plní stále častějšími spekulacemi o náhradě škody, kterou má poskytnout stát. Možná právě i kvůli strachu z jejího obřího objemu se omezující opatření o víkendu neprodloužila rozhodnutím vlády, ale jen opatřením ministerstva zdravotnictví.
Tyto dobrodružné představy vzbuzuje znění krizového zákona, podle nějž byl v Česku vyhlášen nouzový stav i všechna omezující opatření. V jedné jeho části stojí, že stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními.
Jak jako první upozornilo Echo24, o víkendu vláda patrně ze strachu z tohoto znění obešla platnou právní úpravu a prodloužení omezujících opatření hodila na hrb ministerstva zdravotnictví, jehož zákon o ochraně veřejného zdraví pravidla pro úhradu škody nemá. Tento krok byl ale patrně zbytečný. Výklad krizového zákona totiž vůbec není tak jednoznačný, jak se na první pohled zdá.
S žádostí o vysvětlení, jaký postup stát při aplikaci zákona zvolí, se Deník N obrátil na Generální ředitelství hasičského záchranného sboru. To má krizový zákon v gesci a mělo by výklad zákona za státní správu zastřešit. I přes několik urgencí od něj ale redakce odpověď nedostala. Přinášíme proto vlastní analýzu krizového zákona a jeho pravděpodobného výkladu.
Právo chápe škodu jako jakoukoli ztrátu na majetku, do které spadá i ušlý zisk. Kvůli opatřením přijatým vládou musela zavřít celá řada podniků a zařízení. Není tedy třeba pochybovat o tom, že ušlý zisk je typ škody, který v poslední době vzniká masivně.
Advokátní kanceláře i zoufalí podnikatelé se navzájem ujišťují, že není co řešit a vláda má povinnost vše uhradit. Ale vznik nároku na náhradu ušlého zisku není ani trochu jistý. Výklad může