Deník N

Naděje na plošné odškodnění si podnikatelé dělají nejspíše marně. Vysvětlujeme proč

Podnikatelé v Plzeňském kraji sčítají škody po uzavření provozoven kvůli koronaviru. Vláda přikázala restauracím zavřít pro veřejnost, mohou nabízet pouze jídlo přes ulici nebo rozvozem. Na snímku z 24. března 2020 je uzavřená restaurace Přeštická svině v Přešticích na Plzeňsku. Foto: ČTK
Podnikatelé v Plzeňském kraji sčítají škody po uzavření provozoven kvůli koronaviru. Vláda přikázala restauracím zavřít pro veřejnost, mohou nabízet pouze jídlo přes ulici nebo rozvozem. Na snímku z 24. března 2020 je uzavřená restaurace Přeštická svině v Přešticích na Plzeňsku. Foto: ČTK

Analýza: V České republice platí zcela bezprecedentní omezení běžného života. Vláda zavedla řadu opatření, která mají ulehčit život těm odvětvím ekonomiky, jež na současný stav doplácejí nejvíce. Řada podnikatelů mluví o naprosté likvidaci nesrovnatelné s žádnou krizí, kterou z minulosti pamatují. A sociální sítě i média se plní stále častějšími spekulacemi o náhradě škody, kterou má poskytnout stát. Možná právě i kvůli strachu z jejího obřího objemu se omezující opatření o víkendu neprodloužila rozhodnutím vlády, ale jen opatřením ministerstva zdravotnictví.

Tyto dobrodružné představy vzbuzuje znění krizového zákona, podle nějž byl v Česku vyhlášen nouzový stav i všechna omezující opatření. V jedné jeho části stojí, že stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními.

Jak jako první upozornilo Echo24, o víkendu vláda patrně ze strachu z tohoto znění obešla platnou právní úpravu a prodloužení omezujících opatření hodila na hrb ministerstva zdravotnictví, jehož zákon o ochraně veřejného zdraví pravidla pro úhradu škody nemá. Tento krok byl ale patrně zbytečný. Výklad krizového zákona totiž vůbec není tak jednoznačný, jak se na první pohled zdá.

S žádostí o vysvětlení, jaký postup stát při aplikaci zákona zvolí, se Deník N obrátil na Generální ředitelství hasičského záchranného sboru. To má krizový zákon v gesci a mělo by výklad zákona za státní správu zastřešit. I přes několik urgencí od něj ale redakce odpověď nedostala. Přinášíme proto vlastní analýzu krizového zákona a jeho pravděpodobného výkladu.

Právo chápe škodu jako jakoukoli ztrátu na majetku, do které spadá i ušlý zisk. Kvůli opatřením přijatým vládou musela zavřít celá řada podniků a zařízení. Není tedy třeba pochybovat o tom, že ušlý zisk je typ škody, který v poslední době vzniká masivně.

Advokátní kanceláře i zoufalí podnikatelé se navzájem ujišťují, že není co řešit a vláda má povinnost vše uhradit. Ale vznik nároku na náhradu ušlého zisku není ani trochu jistý. Výklad může

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Koronavirus

Česko, Ekonomika, Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější