Deník N

Komunistický trip: LSD vyzkoušel Karel Gott i důstojníci československé armády

Švýcarský vědec a vynálezce LSD Albert Hofmann. Foto: ČTK/AP Photo/Keystone, Reto Gisin
Švýcarský vědec a vynálezce LSD Albert Hofmann. Foto: ČTK/AP Photo/Keystone, Reto Gisin

Historie československého LSD je jedním z nejúžasnějších fenoménů druhé poloviny 20. století. Jak je možné, že v komunistickém státě mohly tisíce lidí, včetně řady populárních umělců, jako byl Karel Gott, téměř čtvrt století naprosto legálně užívat psychedelické drogy?

Proč bylo Československo v šedesátých letech předním výrobcem a vývozcem LSD? A proč mohli zdejší psychiatři pod poručnictvím tajné policie a vojenské zpravodajské služby s touto látkou volně experimentovat dlouho poté, co ji na celém světě zakázali?

Na tomto příběhu je neuvěřitelné hlavně to, že se odehrál dávno před květinovým hnutím, érou undergroundu a pražským jarem, ve velmi vzdálené a ponuré minulosti: během prvních let komunistického režimu ve východní Evropě.

Na podzim roku 1952 – v době, kdy paranoidně podezřívavý Josif Vissarionovič Stalin rozpoutal čistku mezi kremelskými lékaři a obvinil je ze spiknutí, jehož cílem údajně bylo zavraždit jeho a další sovětské představitele – požilo poprvé několik mladých psychiatrů v Praze záhadnou látku z laboratoře v Basileji. Tak začalo československé dobrodružství s LSD.

Do Prahy se látka dostala naprosto legálně. Dr. Jiří Roubíček, docent katedry psychiatrie lékařské fakulty v Praze, tehdy obdržel běžnou zásilku od farmaceutické společnosti Sandoz.

Obsahovala ampulky s mastnou, průsvitnou látkou popsanou jako „diethylamid kyseliny lysergové“. Tu v roce 1938 poprvé synteticky vyrobil švýcarský vědec Albert Hofmann a zpočátku neměla žádné využití. Majitele firmy zaujala, až když Hoffman na sobě 19. dubna 1943 náhodou vyzkoušel její účinky.

O čtyři roky později vyšla první studie shrnující výsledky testů s LSD prováděných na zdravých dobrovolnících a pacientech v psychiatrických léčebnách. Článek byl přiložen k balíčku, který přistál Roubíčkovi na stole.

Lékaři v kůži svých pacientů

Roubíček byl vážený vědec, který se zabýval jevy souvisejícími s bioelektrickou činností mozku, a autor průkopnického výzkumu o využití encefalografie v psychiatrii. Od švýcarské firmy dostával různé balíčky pravidelně, ovšem tenhle byl obzvlášť zajímavý.

Záhadná látka měla podle popisu vyvolávat halucinace charakteristické pro duševní choroby. Po řadě testů na zvířatech se ji Roubíček rozhodl podat skupině zdravých dobrovolníků a prozkoumat, jak LSD ovlivní lidský mozek.

Počáteční pokusy probíhaly v psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích. Účastníci dostali minimální dávky – lékaři již věděli, že pouhý gram látky stačí k vyvolání halucinací u 10 000 lidí. Každému dobrovolníkovi dali vypít sklenici vody smíchané s halucinogenem a zavřeli ho do polstrované místnosti vybavené jednosměrným zrcadlem.

Pak začali lékaři testovat látku na sobě. „Patřil jsem mezi první lidi v Československu, kteří požili LSD,“ vzpomínal o 60 let později význačný psychiatr profesor Jan Srnec. „Bylo to něco neuvěřitelného. Zaprvé bylo zvláštní už to, že tak malá dávka mohla způsobit naprostý rozpad psychiky. Zadruhé mělo LSD na různé lidi zcela jiný vliv. V mém případě šlo o čirou euforii, radostné nadšení.“

Díky LSD se psychiatři dokázali

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Historie

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější