Deník N

Koronavirus na Balkáně: v Chorvatsku se přidalo zemětřesení, Slovinci testují čtyřikrát víc než Češi

Záhřeb po zemětřesení a uprostřed pandemie. Foto: Antonio Bronić, Reuters
Záhřeb po zemětřesení a uprostřed pandemie. Foto: Antonio Bronić, Reuters

Záhřeb se po víkendu probírá z nejhoršího zemětřesení za posledních 140 let. Přičtěte k tomu koronavirus a máte recept na dvojnásobné nebezpečí. „Virus nějaké zemětřesení nezajímá,“ prohlásil ministr vnitra a oznámil další zákazy. V sousedním Slovinsku se zatím masivním testováním pasovali na evropskou Jižní Koreu.

Chorvatsko

Říká se jim Velké zemětřesení, těm otřesům o síle 6,3, které 9. listopadu 1880 zpustošily Záhřeb. Ve městě, kde tenkrát žilo nějakých třicet tisíc obyvatel, se skoro nenašla budova, kterou by zemětřesení neponičilo.

Tisíce lidí přišly o střechu nad hlavou a záchranu hledaly, kde jen se dalo. Ti bohatší (nebo aspoň jakžtakž zaopatření) odešli za živobytím do okolních měst – Lublaň, Maribor, Terst, Štýrský Hradec a pochopitelně i Vídeň, hlavní město monarchie. Chudým nezbylo než zůstat, vydaní napospas blížící se zimě. A že jich nebylo málo.

„Nikdy v životě jsem neviděl příšernější scény a necítil hlubší smutek,“ napsal o tom August Šenoa, největší chorvatský spisovatel 19. století. Ale zároveň i záhřebský radní, který v sychravém venkovním vzduchu trávil dlouhé hodiny v ulicích a pomáhal obětem katastrofy.

Nakonec se místo na ulici ocitl na smrtelné posteli. Nachlazení se změnilo v těžký zápal plic, na jehož následky Šenoa zemřel. Bylo mu 43 let.

Včera se Záhřeb probudil do podobně děsivého rána jako přes 140 lety. Tehdy se země začala třást v 7.03. Včera v 

Balkán

Koronavirus

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější