Koronavirové tajemství růžové tabletky, kterou máme všichni v lékárně. Důkazy škodlivosti se nenašly
Není nic horšího, než když se autority, jimž bychom chtěli důvěřovat, radikálně rozcházejí v něčem životně důležitém. Tato situace na chvíli nastala kolem ibuprofenu, jednoho z nejběžnějších léků na horečku a bolesti.
Jedni odborníci tvrdí, že se při Covid-19 brát nesmí, druzí mají opačný názor. Momentálně se už začínají sjednocovat a ibuprofen možná znovu získá pověst bezpečného léku, jíž dočasně pozbyl. Možná ale ne, protože tak to s dobrou pověstí prostě chodí. Vyprávění, jak se to stalo, dobře ilustruje informační potíže, se kterými se během pandemie budeme potýkat všichni, laici i specialisté.
Diskusi o ibuprofenu otevřel před týdnem francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran. Na svém twitterovém účtu v sobotu 14. března napsal: „Protizánětlivé léky (ibuprofen, kortikoidy apod.) mohou infekci zhoršovat. Když máte horečku, vezměte si paracetamol. Pokud protizánětlivé léky berete anebo máte pochybnosti, poraďte se se svým lékařem.“ Později toto doporučení vydal Véranův úřad oficiálně.
Stačila jediná věta
Odkud Véran své tvrzení vzal? Tři dny před jeho tweetem předložila podobnou domněnku trojice vědců z basilejské univerzity ve stručném sdělení, jež v rubrice Zasláno (tj. bez odborné recenze) publikoval lékařský časopis The Lancet Respiratory Medicine (nikoli tedy samotný Lancet, jeden z hlavních světových lékařských časopisů, ale jeho specializovaná dceřiná publikace – což nesnižuje serióznost sdělení, ale ukazuje, že bylo zaměřeno jen na užší okruh příjemců).
Michael Roth a jeho spolupracovníci analyzovali některá data publikovaná v Číně. Z těch vyplývá, že hodně z těch, u nichž měl Covid-19 těžký průběh často končící smrtí, trpělo cukrovkou, cerebrovaskulárními chorobami (onemocnění mozkových cév), vysokým tlakem a srdečními chorobami.
Roth a jeho tým si povšimli, co mají tyto potíže společného. Často se proti nim užívají léky spadající mezi takzvané ACE inhibitory nebo do skupiny ARB látek. Ze zkoumaného vzorku lze (vedle mnoha dalších potenciálních vysvětlení) odhadnout možnou souvislost mezi těmito léky a těžším průběhem Covid-19.
Z jedné starší studie vyplývá, že společnou vlastností těchto léků je zvýšená produkce enzymu označovaného jako ACE2. O něm se ví, že patří mezi látky, pomocí nichž mohou různé koronaviry vstupovat do buněk. Takových molekulárních zámků, k nimž mají koronaviry paklíč, existuje více, ale právě enzym ACE2 byl identifikován jako rozhodující při epidemii SARS v letech 2002–2003.
Nynější virus SARS-CoV-2 je tehdejšímu dost podobný, tudíž se zdá rozumné předpokládat (najisto se to ještě neví), že i tentokrát slouží ACE2 jako vstupní brána.
Pokud tomu tak je, pak by mohlo platit, že čím víc je v těle ACE2, tím víc buněk virus napadne. Mohlo, ale nemuselo, biochemie je složitá, a podle jiné studie by dokonce vyšší hladina ACE2 mohla proti koronaviru pomáhat.
Enzym ACE2 a příbuzné látky nejsou žádnou škodlivinou, která do těla nepatří, naopak. Jsou životně důležité a jejich nerovnováha může být nebezpečná. Slouží mnoha dobrým účelům. To, že je může zneužít pro své účely virus, na jejich důležitosti nic nemění.
A tady se konečně dostáváme k ibuprofenu, přesněji řečeno k jediné větě z Rothova dopisu redakci Lancetu, která se o něm zmiňuje: „Hladinu ACE2 mohou zvyšovat také thiazolidindiony a ibuprofen.“ Varovný tweet francouzského ministra je pak přímým důsledkem této věty.
Zatímco s thiazolidindiony si většina lidí hlavu lámat nebude (říká se jim také glitazony a někdy se používají jako podpůrná léčba cukrovky), ibuprofen se najde bezmála v každé domácí lékárničce.
Prázdné regály s paralenem
A nejen pod tímto názvem. Ibuprofen vynalezl britský farmaceut Stewart Adams roku 1961 původně jako lék na revmatoidní artritidu. Ta se do té doby léčila kortikoiody a vysokými dávkami aspirinu. To i ono má významné nežádoucí účinky. Ibuprofen se ukázal být účinnější a šetrnější.
V současné době patří k nejběžnějším volně prodejným lékům a používá se proti horečce, bolesti a zánětům. U nás se prodává také pod názvem Ibalgin, Ibumax, APO-Ibuprofen či Nurofen, jinde jako Brufen, Advil (a pod mnoha dalšími jmény).
Ibuprofen patří do skupiny léčiv, kterým se říká nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID). Dalším důležitým představitelem této skupiny je aspirin (pod různými názvy a v různých modifikacích: Acylpyrin, Anopyrin…)
Mezi NSAID naopak nepatří paracetamol doporučený ministrem Véranem. Ten známe pod obchodními názvy Paralen, Panadol, Coldrex, Valetol či Ataralgin, ze zahraničí pak především jako Tylenol. Paracetamol má jinou účinnou látku a jiný mechanismus účinku.
První bezprostřední účinek Véranova tweetu se dal snadno předpovědět: léky s paracetamolem jsou skoro všude v Evropě včetně Česka vyprodané.
Důsledek druhý: Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu 17. 3. vydala prohlášení, že neví o žádném výzkumu, jenž by prokazoval škodlivost ibuprofenu při Covid-19. O den později však otočila a doporučila ibuprofen neužívat – se stejným zdůvodněním jako francouzské ministerstvo zdravotnictví.
Naprostý nedostatek důkazů
Souběžně s tím zareagovala širší odborná veřejnost, zejména lékaři – skepticky a občas polekaně. Skepticky proto, že popsaná posloupnost indicií rozhodně nic nedokazuje. Polekaně proto, že ACE inhibitory předepisované proti cukrovce, vysokému tlaku apod. jsou důležité léky, jejichž vysazení by pro pacienty, kteří si zprávu špatně vyloží, mohlo být nebezpečné.
Mimochodem, původní vyprávění o mladých zdravých lidech, kteří brali ibuprofen a přivodili si tak těžší průběh Covid-19, se zcela vytratilo. Zbyla slabá a obtížně sledovatelná stopa navazujících vědeckých sdělení, popsaná výše.
Argumenty proti ibuprofenu jsou slabé z několika důvodů. Zaprvé, vůbec se
