Deník N

Čekání, zda se Čína smiluje právě nad námi. Tato názorná ukázka budoucnosti Česka bez EU by nám měla stačit

Premiér Andrej Babiš, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček a ministryně financí Alena Schillerová vítají na pražském letišti první dodávku zdravotnického materiálu z Číny. Foto: ČTK
Premiér Andrej Babiš, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček a ministryně financí Alena Schillerová vítají na pražském letišti první dodávku zdravotnického materiálu z Číny. Foto: ČTK

Komentář Jana Moláčka: Kritici Evropské unie posměšně poukazují na její údajnou nečinnost tváří v tvář koronavirové pandemii. Nemají pravdu, EU dělá, nač má kompetence, tedy v této chvíli především uvolňuje obří sumy peněz na pomoc členským zemím. Ale i tak nám může nynější krize posloužit jako malá ukázka toho, jak by Česko dopadlo bez EU. Není to příliš lákavý pohled – malá země vydaná na milost a nemilost velmocem, jejichž přízeň si v lepším případě může zasloužit servilitou.

Nejprve krátké zastavení u dvou střípků ze záplavy koronavirového zpravodajství, které s leteckým mostem z Číny nesouvisejí. V úterý zabavil hejtman Ústeckého kraje zásilku respirátorů a roušek ve skladu v Lovosicích. Firma, která je chtěla prodat státu, se na poslední chvíli pokoušela navýšit cenu, a podle ministerstva vnitra hrozilo, že je prodá jinam.

Několik dní předtím zase rozvířila vody zpráva šířená především dezinformačními kanály – Německo prý zadrželo dodávku zdravotnického materiálu směřující do Česka. Nakonec se takový případ nepodařilo doložit, ale zpráva, kterou rozšířil především europoslanec za SPD Ivan David, stále žije na sociálních sítích virtuálním životem.

Reakce na oba případy jsou užitečná sonda do uvažování těch, kdo sní o návratu o desítky let zpět, do éry „plně suverénních“ národních států.

Dezinformace o zabavené zásilce pro Česko v Německu vyvolalo na sociálních sítích bouři nevole. Proč? To je přece jasné – protože MY přece respirátory potřebujeme.

Zprávu o zabaveném kontingentu v Lovosicích jsme přijali vesměs jako samozřejmost, pokud vyvolala nějakou nevoli, pak nemířila proti úřednímu postupu, ale proti spekulantovi. Proč? Důvod je úplně stejný – protože MY přece respirátory potřebujeme.

V lovosickém případu vyšlo ironií osudu později najevo, že část zabavených respirátorů skutečně měla původně jiného adresáta – čínskou menšinu v Itálii. Ironie zasáhla i do zkazek o německé zlovůli, ukázalo se totiž, že jinou zásilku pro Česko konfiskovalo nacionalisty naopak opěvované Maďarsko.

To ale celkem nehraje roli. Je evidentní, že v nynější situaci bude každý pokus bránit převozu zdravotnického materiálu k nám vyvolávat extrémně negativní reakce (silnější, pokud půjde o zemi vnímanou českými národovci jako nepřátelskou). Každý krok českých úřadů bránící vývozu téhož materiálu může naopak počítat se samozřejmou podporou.

Je to v současné krizi přirozené, ale současně to ukazuje neřešitelný paradox nacionalismu, který před námi jeho protagonisté cudně skrývají za frázi o „dobrovolné a vzájemně výhodné spolupráci suverénních národních států“. Ta ale na zmíněný paradox vždy dříve či později narazí.

Nejednoznačné slůvko „my“

Zastavme se na chvíli u všedního slůvka, kterým začíná ono samozřejmé odůvodnění „my přece respirátory potřebujeme“. Všimli jste si někdy toho, co lingvisté dobře vědí a pečlivě analyzují – tedy že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější