Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kyberbezpečnost v rukách velitele speciálních sil. Musíme mluvit i s veřejností, říká nový šéf NÚKIB Karel Řehka

Brigádní generál Karel Řehka. Foto: archiv Karla Řehky
Brigádní generál Karel Řehka. Foto: archiv Karla Řehky

Generál Karel Řehka je od včerejška novým ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost – a z této pozice také členem Ústředního krizového štábu. Není to tak, že bych z armády utíkal ze zoufalství, říká v rozhovoru pro Deník N.

Asi nejsem jediný, koho jako první napadlo – proč měnit vojenskou kariéru brigádního generála, bývalého velitele speciálních sil, za post ředitele úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost?

Zaznamenal jsem různé spekulace, ale je to poměrně jednoduché. Pozici ředitele úřadu považuji za jednu z klíčových pro bezpečnost České republiky. Vzal jsem to jako výzvu, něco, co je důležité, co má význam. Rozhodně to není úprk ze zoufalosti. Nejdu na NÚKIB kvůli armádě, ale kvůli němu samotnému. Tak to je.

Takhle to říkáte svým známým, když se vás ptají?

Když se bavíte s kamarády, obecně můžete být otevřenější, každá práce má své. Řada lidí se mě ptá, proč utíkám z armády. Chtěl bych říct, že jsem si zažádal o přerušení služebního poměru. Předem jsem to konzultoval s ministerstvem obrany a informoval jsem náčelníka generálního štábu. Není to tak, že bych se sebral a šel.

Generál Aleš Opata, náčelník generálního štábu, to vzal jak?

Nechci mluvit za něj, to by asi nebylo úplně fér.

Něco jste si ale přece řekli.

Férově řeknu, že jsme se o tom normálně bavili, příští týden se potkáme zase. Když jsem panu generálovi oznámil, že mám zájem do výběrového řízení jít, reagoval, že neztrácí generály rád, ale že to vnímá jako důležitou věc a rozhodnutí. A že to respektuje. Nebylo v tom nic kontroverzního ani negativního.

Karel Řehka (1975)

Patří do generace mladých vysokých důstojníků nepoznamenaných studiem vojenských škol za komunismu, v roce 1989 teprve nastupoval na vojenské gymnázium.

V 90. letech absolvoval vojenskou vysokou školu a cenné zahraniční kurzy (Royal Military Academy v Británii, kurz Ranger či kurz předsunutých leteckých návodčích). Kariéru spojil se službou u speciálních sil, nejvíce s prostějovskou „šestkou“ (dnes 601. skupina speciálních sil), které v letech 2010–2014 velel. Následně vedl ředitelství speciálních sil, naposledy byl zástupcem velitele mnohonárodní alianční divize v Polsku.

Zúčastnil se zahraničních operací v Kosovu a vícekrát se speciálními silami v Afghánistánu. Věnuje se i otázkám moderních bezpečnostních výzev a hrozeb, je autorem knihy Informační válka. Je držitelem Ceny Arnošta Lustiga.

Výběrové řízení bylo vyhlášené k 8. lednu. Vnímáte to tak, že začalo v jiném světě, než v jakém teď vlivem koronavirové pandemie žijeme?

Úplně ne. Máme tu samozřejmě obrovskou krizi, která dopadá na celou společnost i oblast bezpečnosti. Ale rozhodnutí vlády proběhlo nezávisle na pandemii. Ano, slyšel jsem, konkrétně i na výboru pro bezpečnost, že by bylo dobré, aby

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější