Vláda v nouzovém režimu kývla na zákon o sledování internetu. Není možné, aby se vše zastavilo, vysvětluje Metnar
Minulý týden, tedy v době nouzového stavu kvůli koronaviru, schválila vláda kontroverzní novelu o Vojenském zpravodajství, které, pokud návrh schválí Sněmovna a podepíše prezident, dostane pravomoci monitorovat český internet. Což může mít dopad na soukromí všech lidí v Česku.
Vláda Andreje Babiše (ANO) v pondělí během probíhající koronavirové krize schválila kritizovanou novelu zákona o Vojenském zpravodajství. Na základě dokumentu má mít vojenská tajná služba pravomoci monitorovat celý český internet a bránit kyberprostor před útoky hackerů.
Ministerstvo obrany, pod které Vojenské zpravodajství spadá, si od nových pravomocí pro zpravodajce slibuje, že může předcházet nebo úplně zabrání útokům na důležité počítače a systémy státu. Jedním z takových případů by podle ministerstva obrany mohl být třeba hackerský útok na brněnskou nemocnici z poloviny března, která je od té doby částečně paralyzovaná – odborníci v oblasti IT ale tvrdí, že to není pravda.
„Tyto útoky a hrozby nejvyšší intenzity bude moci Vojenské zpravodajství detekovat pomocí nástrojů umístěných v sítích u operátorů. Detekce bude prováděna na základě předem definovaných ukazatelů,“ popsal mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Vojenští zpravodajci z Národního centra kybernetických operací budou v případě zjištění útoku varovat přes blízké instituce ohrožený úřad. „Aktivně působit proti útoku bude moci NCKO jen v krajním případě, a to se souhlasem ministra obrany,“ dodává mluvčí.
Soukromý sektor je však k plánům vojáků kritičtější. Navíc se mu nelíbí, že tak důležitý zákon prošel vládou během hluboké krize. Novela se totiž periodicky objevuje na stole legislativců řadu let. „Rozhodnutí vlády nás překvapilo.