Domobrany už nehlídají hranice a necvičí v lesích, jejich lídři místo toho lobbují za tradiční rodinu
S koncem migrační krize poklesla i aktivita národních domobran, před kterými varovaly zprávy o extremismu i tajné služby. Jejich předáci však ze scény nezmizeli. Někteří se přeorientovali a místo bojůvek v lese a hlídání státní hranice před migranty začali dělat politiku. Pomocí řetězových e-mailů a dopisů poslancům vyrazili do boje za tradiční rodinu a proti Istanbulské úmluvě.
Během loňského léta proběhlo kdesi ve středočeských lesích cvičení s kódovým názvem K 227N. Při něm desítky členů Národní domobrany, již jako potenciální hrozbu zmiňuje i zpráva o extremismu připravovaná ministerstvem vnitra a dalšími experty, nejspíš trénovaly postup pro případ masivního vpádu migrantů do Česka. Akce podobné této však v Česku probíhají už velmi zřídka.
Podle dřívějších prohlášení domobranců se na Česko měla hnát vlna nelegálních migrantů, před nimiž chtěli zemi bránit. To se však nikdy nestalo, migrační krize naopak opadla. Zatím poslední, v pondělí zveřejněná zpráva kontrarozvědky proto konstatovala, že domobrany nejsou tak aktivní jako v minulosti.
Názor Bezpečnostní informační služby (BIS) potvrzuje i přední český odborník na extremismus Miroslav Mareš. „Velká vlna ‚poradních ohňů‘ a podobných struktur po republice je už minulostí. Na internetu je sice dál hodně formulářů, kam se mohou zájemci (o vstup do domobrany) ozvat, ale je otázka, zda jsou různé skupiny stále aktivní. To ukazuje i pokles počtu publikovaných videí z různých cvičení,“ popisuje Mareš.
Podle něj se největší skupiny jako Vojáci v záloze či Národní domobrana postupně začaly drolit. Vznikem nejnovější Zemské domobrany pak došlo k ještě ještě většímu roztříštění scény. „Vojáci v záloze jsou už spíš politická organizace a podepisují různé dokumenty či chodí na demonstrace. Snaží se spíš vklínit do oblasti
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
