Deník N

Jak virus změní Evropu? Sedm lekcí z nevídané krize

Ivan Krastev: Úspěch vlády do značné míry záleží na její schopnosti vystrašit lidi natolik, aby dělali to, co jim nařídíte. Foto: Stephan Röhl, Heinrich-Böll-Stiftung
Ivan Krastev: Úspěch vlády do značné míry záleží na její schopnosti vystrašit lidi natolik, aby dělali to, co jim nařídíte. Foto: Stephan Röhl, Heinrich-Böll-Stiftung

Co zatím vyčetl významný evropský intelektuál Ivan Krastev z krize způsobené onemocněním Covid-19? Uspěje ten, kdo panikaří. Vlády budou silnější a vrátí se nacionalismus, avšak jiného typu, a do módy znovu přijdou profesionálové.

Určitě jste si to říkali už i vy. „Jaké divné dny teď prožíváme.“ Přirovnává se to dokonce k válce, ke krizi, která přichází pouze jednou za život a definuje celá desetiletí.

Se stejnými slovy se obrátil na jednoho z předních evropských intelektuálů, bulharského politologa Ivana Krasteva, i jeho španělský kamarád. A inspiroval ho k napsání menší analýzy o tom, co se to s námi teď na úrovni států děje a jaký vliv na náš život budou mít divné dny, které prožíváme.

„Nikdo neví, kdy a jak pandemie Covid-19 skončí, a tak teď můžeme o jejích dlouhodobých politických a hospodářských následcích jen spekulovat. V době krize jsme infikováni nejistotou,“ říká ve své nové analýze politolog, který působí jen kousek od nás, momentálně za zavřenými hranicemi – ve Vídni.

Navzdory mnohým otazníkům se podle něj už teď dá ze současné krize vyčíst sedm ponaučení, která nám naznačí, v čem je tato krize úplně jiná než ty předchozí. Sepsal je pro think tank Evropská rada pro zahraniční vztahy.

1. Robustní vláda změní chování lidí

Krastev je přesvědčen, že na rozdíl od finanční krize z přelomu let 2008–2009 si koronavirus vyžádá návrat rozsáhlých vládních opatření. Po pádu americké banky Lehman Brothers nedůvěra v trhy paradoxně podle něj nevedla k požadavkům, aby silná vláda ve velkém intervenovala. „Koronavirus teď přinese vládu ve velkém stylu,“ předpovídá.

Ivan Jotov Krastev je bulharský politolog a politický poradce. Řídí ústav Centre for Liberal Strategies v Sofii a je stálým členem ústavu Institut für die Wissenschaften vom Menschen (IWM) ve Vídni. Spoluzaložil think-tank European Council on Foreign Relations a pracoval také v think-tancích Center for European Policy Analysis a Friends of Europe. Od roku 2015 píše pravidelné analýzy pro mezinárodní vydání novin The New York Times. Známá je jeho práce Soumrak Evropy (After Europe) z roku 2017, v níž analyzuje rozkladné tendence současné Evropské unie po referendu o brexitu.

Připomíná mu to spíš situaci po Velké hospodářské krizi v roce 1929, kdy lidé požadovali zásah silné vlády po rozčarování ze svobodného trhu. Lidé se podle něj nyní spoléhají na to, že vláda zajistí kolektivní obranu proti pandemii. A bude to rovněž vláda, kdo zachrání potápějící se ekonomiku.

V několika evropských zemích, ale i na úrovni EU se to již děje – hovoří se o stamiliardových záchranných balíčcích a různých opatřeních.

Účinnost vlád a jejich opatření však podle Krasteva bude možné vypozorovat na něčem úplně jiném – na jejich schopnosti změnit každodenní chování lidí.

V řadě zemí již vidíme, že lidé začali nosit roušky, mnozí se snaží dodržovat dostatečný odstup a řidič tramvaje nebere lidi, kteří roušku na obličeji nemají. Je to znak, že vláda je silná? Uvidíme – podle její schopnosti účinně odhalovat nakažené a zastavit šíření nákazy.

2. Návrat hranic a národních států (nacionalismus)

Jedna z nejviditelnějších věcí je ztráta

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější