Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Čtení nám změnilo mozek

Děti na knížky podle průzkumů nezanevřely. Foto: Josh Applegate, Unsplash
Děti na knížky podle průzkumů nezanevřely. Foto: Josh Applegate, Unsplash

Málokdo toho ví o moderních čtenářích tolik jako absolventka psychologie na Harvardu a neurovědkyně Maryanne Wolfová. Na toto téma napsala už několik knih, z nich nejznámější je bestseller Proust and the Squid (Proust a oliheň, 2007) o vlivu a důležitosti čtení pro lidský mozek. Teď se knihou, jejíž kapitoly mají formu dopisů, k tomuto tématu vrací a hojně odkazuje také na své osobní zážitky z četby. Přiznává se i k vlastní čtenářské krizi, kterou prošla kvůli konzumaci digitálních médií.

Jaká je budoucnost čtení v digitálním věku? Jakým způsobem se do plasticity mozku soudobých (ne)čtenářů propisují vlastnosti digitálních médií? Hrozí jejich vinou zakrnění našich nejzákladnějších myšlenkových procesů, kritické analýzy, empatie a reflexe, a to celé ke škodě demokratické společnosti? To jsou některé z otázek, jimiž se v knize Čtenáři, vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě Wolfová zabývá.

Seznamuje nás s výsledky nejnovějších studií k problematice soudobého čtenářství, z nichž u nás zatím byly známy jen některé, například výborná kniha britské neurovědkyně Susan Greenfieldové Změna myšlení: jak se mění naše mozky pod vlivem digitálních technologií (Bizbooks, Brno, 2016).

Vědecká zjištění Wolfová propojuje s odkazy na významné evropské myslitele (od Aristotela přes Mikuláše Kusánského až k Derridovi) či literáty. Suchá čísla experimentů u ní nezůstávají viset ve vzduchoprázdnu, ale jsou nenásilně vpletena do dialogu, který mezi sebou po staletí vedou klasikové západní vzdělanosti. Wolfová se tak stává součástí této humanistické tradice.

Nepřirozená aktivita a poznání vnitřní mnohosti

Wolfová knihu zahajuje skoro provokativně: z hlediska naší evoluce je podle ní čtení až čímsi nepřirozeným, protože lidé k němu „nikdy nebyli zrozeni“. Z tohoto hlediska je tedy pro homo sapiens nabytí gramotnosti jedním z nejdůležitějších epigenetických úspěchů a výdobytků.

Když se člověk naučil číst, repertoár jeho mozku se rozšířil o

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější