Důležitá studie vědců: Drastická opatření proti koronaviru budou zapotřebí minimálně rok, jinak boj s ním prohrajeme
Studie, kterou zveřejnil tým z londýnské Imperial College, hledá odpověď na otázku, co mají Evropa a USA dělat s koronavirem. Dochází k závěru, že jsou zapotřebí velmi tvrdá opatření, a to na delší dobu než měsíc či dva. Možná mnohem delší.
Nic tak ostrého ještě nevyslovil žádný západní politik ani vědec. Kvantitativní studie týmu vedeného Neilem Fergusonem, ředitelem Ústavu pro nemoci a analýzu výjimečných situací (Abdul Latif Jameel Institute for Disease and Emergency Analytics, J-IDEA), popisuje situaci jako velmi vážnou. Fergusonův tým použil svůj dříve vyvinutý matematický model k odhadu toho, co nás čeká v nejbližších měsících a jaká opatření přinesou jakou odezvu. A nemá dobré zprávy.
Matematické modely mohou být různé, od naivních po velmi propracované. Jejich kvalitu posuzujeme podle toho, zda dávají pravdivé předpovědi. V tomto případě samozřejmě nevíme, co bude dál. Fergusonův model každopádně bere v úvahu jak vlastnosti viru, tak chování lidí, čímž se liší od jednoduchých exponenciálních křivek, jaké obvykle najdeme v médiích. K hlavním parametrům modelu dále patří kapacita zdravotnictví, zejména počet lůžek na jednotkách intenzivní péče. To je úzké místo, jehož průchodnost do značné míry rozhoduje o tom, kolik lidí zemře.
Buď zmírnit, anebo potlačit
Vědci ve studii konstatují, že k dispozici jsou dvě hlavní skupiny strategií: buď se budeme snažit epidemii zmírnit, anebo potlačit. (Třetí možnost je nedělat nic.) Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, co se stane s reprodukčním faktorem epidemie. Ten udává počet osob, které se v průměru nakazí od člověka, jenž infekci šíří. Když je reprodukční faktor větší než jedna, bude nakažených stále přibývat. Když je menší než jedna, bude jich ubývat.
Snažit se epidemii potlačit (suppression) znamená usilovat, aby reprodukční faktor klesl pod jedničku. Zmírnění (mitigation) spočívá v tom, že se snažíme faktor co možná snížit, ale smíříme se s tím, že zůstane větší než jedna. Potlačení je tedy už na první pohled lepší strategie, ale cena za ni je vyšší. Proto autoři zvážili obě možnosti.
Fergusonův tým zdůraznil, že se nezabývá ekonomickými a etickými aspekty těchto strategií, „až na poznámku, že žádné politické rozhodnutí nebude snadné“. Vědci modelovali situaci pro Velkou Británii a USA, uvádějí však, že se jejich závěry dají použít pro většinu vysoce rozvinutých zemí. Tedy i pro Česko.
Z čeho vyšli
Výchozí předpoklady bývají tou nejnudnější částí většiny vědeckých článků a při čtení se přeskakují. V tomto případě naopak patří k tomu nejdůležitějšímu, protože v nich najdeme charakteristiky epidemie – většinou odhadované, ale odhadované tak dobře, jak je to dnes možné. Některé z nich dosud nebyly takto jednoznačně zveřejněny.
Z demografického modelu
