Deník N

Stěží najdeme další profesi, proti níž by české politické špičky vedly tak masivní a koncentrovaný útok

Miloš Zeman již od svých premiérských dob deklaruje, že „novináři jsou pitomci, hnůj a fekálie“. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Miloš Zeman již od svých premiérských dob deklaruje, že „novináři jsou pitomci, hnůj a fekálie“. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Důvěra v média, klíčová ingredience potřebná pro jejich fungování a přežití, v Česku v posledních letech postupně koroduje. Může za to nejen rostoucí nespokojenost lidí se společenským systémem jako takovým nebo útoky politiků vůči novinářům, ale i neschopnost médií přesvědčit své diváky, čtenář a posluchače, že stojí na jejich straně vůči mocným.

Zejména zranitelnější část veřejnosti vnímá média a novináře spíše jako součást mocenské elity, kterou viní ze současných společenských problémů, než jako zastánce a advokáty slabých.

Krize důvěry v média i novináře?

Doba, kdy mezi českou veřejností platilo ono známé „to bude jistě pravda, vždyť to psali v novinách“, je, zdá se, definitivně pryč. Podle pravidelného měření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR ještě v polovině devadesátých let důvěřovaly sdělovacím prostředkům téměř tři čtvrtiny občanů.

Dnes, když zprůměrujeme deklarovanou důvěru v rozhlas, televizi a tisk, věří médiím pouze 40 % lidí. Stejný trend postupného poklesu důvěry, který se zrychlil zejména na začátku této dekády, je patrný i z pravidelného průzkumu Eurobarometer. Ještě při vstupu do Evropské unie v roce 2004 důvěřovaly médiím téměř dvě třetiny Čechů (65 %), vloni již podíl důvěřujících sotva překročil polovinu (54 %).

Ve srovnání s jinými zeměmi Evropy není tento výsledek nijak oslnivý, ale zase ani zvláště tragický. Jak již bývá zvykem při zkoumání důvěry téměř v jakoukoliv společenskou instituci, vrchol žebříčku obsazují skandinávské země: v čele je Švédsko, kde dle Eurobarometru vloni důvěřovaly médiím rovné tři čtvrtiny obyvatel.

K méně příznivým výsledkům se dostaneme, pokud se neptáme obecně na důvěru v média, ale pouze na důvěru ve zpravodajství. Podle nejnovější zprávy od Reuters Institute z loňského roku důvěřuje zpravodajství pouze třetina internetové populace. To Českou republiku řadí do spodní čtvrtiny tabulky, na 30. místo z celkem 38 zemí světa, vedle Slovenska (33 %) a Spojených států amerických (32 %).

Vůbec nejmenší míru důvěry pak lidé deklarují vůči samotným novinářům. Z výzkumu Jaromíra Volka a autorky tohoto textu (výsledky jsou shrnuté v knize Čeští novináři v komparativní perspektivě: hybridní, virtuální a mizející žurnalisté v post-transformační fázi) vyplývá, že v roce 2016 novinářům důvěřovalo pouze 29 % české populace, zatímco ještě v roce 2004 to bylo 47 %.

Platí tedy známý poznatek, že instituce a organizace jsou vnímané jako

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější