Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Karanténa je nejlepší věc na světě. Tahle krize změní společnost k lepšímu, říká kněz Orko Vácha

Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Je mi, jako bych zavrávoral nad propastí. Absolutní vakuum. Karanténa je nejlepší věc na světě, popisuje svůj prožitek z odříznutí od světa katolický kněz a biolog Marek Orko Vácha. V rozhovoru pro Deník N dodává, že v době bez mší svatých musíme žít s Bohem každý sám na vlastní pěst.

V naší rodině teď zemřel vzdálenější příbuzný. Jako první mě napadlo, jestli se s ním budeme moci vůbec rozloučit. Byl to stísňující pocit. Jak lidé podle vás snášejí tu nejistotu, že se každý den věci mění?

Je to něco nového, co jsme nikdy nezažili ani my, ani naši rodiče. Vzorce chování, které vždycky fungovaly, dnes nefungují. Je to úplně nová zkušenost a i zde platí to drsné evoluční: adapt, or die. Na druhé straně, pokud náš druh něco umí, je to specializace na nespecializovanost. Tyhle nové výzvy a nikdy dřív nezažívané zkušenosti našemu druhu šly docela dobře.

Ale na to jste se ale neptala, že? Pokud se najednou nebudeme moci rozloučit s blízkými, bude to nová zkušenost. Ano, žal budeme muset zvládnout sami a doma.

Jak lidi uklidňujete?

Politici nabádají, ať nepropadáme panice – čímž ji možná trochu tvoří. Co se dříve dělalo, se dnes dělat nemůže. Neděje se žádná děsivá tragédie, alespoň u nás zatím ještě ne, jen je třeba změnit životní rutinu – a to vytržení nemusí být špatné. Kolik máte doma knížek, o kterých jste si říkala „až jednou…“? Tak teď ten čas je.

Změnil jste vy sám nějaký zvyk, který se netýká přímo vašeho poslání? Psal jste mi do e-mailu, že jste si ráno jako každý den zacvičil. Děláte něco jinak? 

Všechno dělám jinak. Ano, každé ráno hodina silového cvičení. Jinak všechno vybuchlo. Není vyučování, nejsou přednášky pro veřejnost, nejsou mše svaté. Včera jsem poprvé v životě zažil línou Prahu v neděli – jinak bych byl ve své farnosti v Lechovicích. Každý večer jsem měl něco, zpovídání, přednášky a tak. Teď mám volné večery. Neuvěřitelné. Je mi, jako bych zavrávoral nad propastí. Absolutní vakuum. Karanténa – nejlepší věc na světě.

To zní, jako kdyby vrávorání nad propastí byla dobrá věc. Co vám to může dát? A hlavně – co jiným lidem, třeba nevěřícím?

Všechny nás to zastaví. Před mnoha lety jsem šel na půl roku do hodně přísného kontemplativního kláštera ve Francii. První pocit byl přesně stejný jako teď. Že všichni pořád někam bezhlavě pádíme, všude spousta podnětů – a teď vás to zasekne. Velké ticho. Jak říkají vtipně kartuziáni, lidé takové zkušenosti hledají, protože se chtějí setkat s Bohem – a místo něj se setkají s někým velmi nečekaným, se

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější