Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Těch šest lososů potřebuji, pořádám večer party.“ Co (ne)dokáže koronavirus udělat s pověstným anglickým klidem

Angličané si v minulém týdnu nenechali obavami z nákazy koronavirem zkazit ani proslulou třídenní sérii dostihů v Cheltenhamu. A to i přesto, že se v areálu závodiště nedostávalo roušek, respirátorů a dezinfekčních gelů, jak hlásal letáček jednoho z tamních prodejců. Foto: ČTK / Simon Cooper / PA via AP
Angličané si v minulém týdnu nenechali obavami z nákazy koronavirem zkazit ani proslulou třídenní sérii dostihů v Cheltenhamu. A to i přesto, že se v areálu závodiště nedostávalo roušek, respirátorů a dezinfekčních gelů, jak hlásal letáček jednoho z tamních prodejců. Foto: ČTK / Simon Cooper / PA via AP

Britský deník Ivana Kytky: Čekací doba u pokladny v supermarketu se v sobotu protáhne z obvyklých pěti na padesát minut. Příliš dlouhá doba na to, aby se člověk vyhnul úvahám, nakolik hrozba koronaviru připravila Angličany o jejich pověstnou rozvahu, klid a vyrovnanost, které mají být jinak součástí zdejší národní povahy.

I v poněkud neinspirativním prostředí nákupního centra, řekl bych, záleží povýtce na úhlu pohledu: Sekci s čerstvými potravinami pravidelně brázdí pomocný personál, monitoruje datum spotřeby a pečlivě vyřazuje zboží s prošlou lhůtou. Zato regály s těstovinami, rýží, konzervami, toaletním papírem a tekutým mýdlem – jen o pár metrů dál – zejí prázdnotou.

Tu a tam mezi nimi proběhnou svižným krokem (s rozhodností a soustředěním výkonných praporčíků nesoucích na svých bedrech bez výložek proviant pro celý týl) muži ve víkendových maskáčích. Jak vystřižení z televizního seriálu o „preppers“, tedy lidech chystajících se přežít globální apokalypsu, napadá mě. Jinak poklidné sobotní ráno je zřejmě zastihlo v horečnatých přípravách na konec světa.

Z dlouhého seznamu odškrtávají položku po položce asi tak, jako by s každou další věcí v nákupním vozíku dobyli další nepřátelskou kótu. Místo křížků na mapě mizí pod jejich rukama fazole, sardinky a krabice čaje. Jak ukazují fotky z místních novin, míří na pečlivě připravené police v garážích rodinných domků. Ne-li rovnou do improvizovaných zahradních krytů a bunkrů.

Za nejbližší kasou, před kterou stojí odevzdaně spořádaná fronta, mě zaujme neobyčejně hbitá pokladní, zřejmě s indickými předky. Nekonečný proud zboží z pohyblivého pásu skenuje s energií cvičenky aerobiku a rychlostí přesně seřízeného automatu. Až do chvíle, než její zrak padne na deset balíčků italských těstovin.

Zvedne oči od pokladny, nasadí odzbrojující úsměv a tím nejlíbeznějším hlasem povídá: „Já se vám strašně omlouvám, ale dneska máme limit na pouhých pět balení.“ Manželský pár rozpačitě, téměř synchronně přešlápne a sklopí oči k podlaze.

O pár minut později se ozve hlas nelehce skrývající rozčilení od vedlejší pokladny, kde prodavačka konfiskuje patnáct porcí čerstvého skotského lososa. „To mi přece nemůžete udělat,“ protestuje dobře oblečený čtyřicátník. „Chystám

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Britský deník

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější