Tajemství koronaviru: Děti šetří, seniory drtí. Proč?
Dětem koronavirus neubližuje. Onemocní jich poměrně málo a průběh je vesměs lehký. To je dobrá zpráva. A ještě lepší by bylo, kdyby se vědělo, proč tomu tak je.
Pandemie koronaviru přináší jednu špatnou zprávu za druhou. Obrovskou úlevou je ale to, že děti napadá virus, jak se aspoň z dostupných dat zdá, poměrně málo. A pokud se to už stane, nemoc Covid-19 u nich má lehký průběh.
Čínská studie z Wu-chanu, zatím nejobsáhlejší, jaká je k dispozici, shrnuje údaje o 44 672 nemocných. Dětí ve věku do devíti let mezi nimi bylo jen 0,9 % a žádné z nich nezemřelo. Na věkovou skupinu 10 až 19 let připadlo 1,2 % z celkového počtu nemocných neboli 549 osob; zemřela z nich jedna. Dál je to čím dál tím horší. Věková skupina nad šedesát let se podílí 31 % na počtu nemocných, ale 81 % na počtu úmrtí.
Čínská data jsou v mnoha ohledech nespolehlivá – především proto, že nevykazují všechny pozitivně testované, ale zpravidla jen ty, u nichž se nemoc projevuje („Nejsou příznaky, není nemoc!“). Předběžné demografické údaje z Itálie se však s čínskými shodují. Křivka smrtnosti stoupá s věkem, a to rychleji než lineárně. Mladé nemoc nekosí, staré ano.
To není žádná samozřejmost. Vůči virovým onemocněním jsou děti zpravidla vnímavé. Klasickými dětskými nemocemi jsou plané neštovice, spalničky, zarděnky – vesměs virové infekce přenášené kapénkově, tj. stejně jako Covid-19. Dětská obrna, někdejší postrach, je rovněž virová. Děti jsou náchylné k sezonním virózám dýchacích cest a zažívacího traktu včetně chřipky.
Důvod se zdá být prostý: lidský imunitní systém se
