Deník N

Odbojářka s oštěpem a zlatým srdcem. Zátopková film o milovaném Emilovi už neuvidí

Dana Zátopková na archivním snímku z 1. července 1952 blahopřeje svému manželu Emilovi k vítězství v maratonském běhu na olympijských hrách v Helsinkách. Foto: ČTK
Dana Zátopková na archivním snímku z 1. července 1952 blahopřeje svému manželu Emilovi k vítězství v maratonském běhu na olympijských hrách v Helsinkách. Foto: ČTK

Svět opustila v nedožitých 98 letech Dana Zátopková, legenda hodu oštěpem, moudrá žena a také sportovní a morální vzor pro další generace.

Narodila se 19. září 1922 – mimochodem ve stejný den jako její manžel Emil – ve Fryštátu jako Dana Ingrová. Do jedné z částí dnešní Karviné byl po první světové válce povolán její otec, legionář Antonín Ingr.

V sedmi letech se Dana s rodiči vrátila do jejich rodného kraje. „Pocházím z typického venkova. Z Vacenovic u Kyjova pocházela moje matka i můj otec. Rodiče chodili ještě v krojích a díky tomu jsem poznala nefalšovaný slovácký folklor,“ vyprávěla Zátopková před necelými deseti lety v pořadu České televize 13. komnata.

Na gymnáziu v Uherském Hradišti začala hrát házenou, díky které nemusela během druhé světové války na práci do Německa. Rodinu Ingrových ale konflikt i tak zasáhl.

„Taťka byl velitelem pluku v Uherském Hradišti a sotva přišli za války Němci, zavřeli ho. V první fázi ho vzali jako rukojmího. Prodělal Dachau, Buchenwald a odsud ho přesunuli na Špilberk, kde jsme ho mohli s matkou navštívit,“ vzpomínala Zátopková.

Tehdy dvacetiletou Danu návštěva poznamenala. „Plynulo z toho, že jsem potom nemohla vidět vězně. Táta přišel strašně hubený, úplně zelený v nějakých hadrech. Byla jsem zvyklá ho vidět jako hezky oblečeného plukovníka. Když jsem ho viděla, začala jsem brečet a nedovedla jsem přestat.“

Z období okupace má dokonce potvrzení, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Sport

V tomto okamžiku nejčtenější