Notes: Pátek třináctého a několik dobrých zpráv v pandemii špatných. Virální dobro i zneužitý Krteček

Odemykáme. První dobrá zpráva, byť složená spíš ze zpráv špatných. Odemykáme naše klíčové texty o koronaviru. Třeba jejich kvalitní a srozumitelné zpracování přesvědčí ty z vás, kdo váháte, zda si Deník N předplatit.

Virální dobro. Dobrou zprávou bezesporu je vlna solidarity, která se v Česku začátkem stavu nouze zvedla. Lidé nabízejí svůj čas a služby, třeba pomoc seniorům s roznáškou jídla nebo rodičům s dětmi, které mají nevyžádané prázdniny. Spousta lidí chce podpořit divadla a jiné kulturní instituce, které musely zrušit svůj program. Tyto aktivity zmapovaly Eliška Černá a Bára Janáková.

Co není zakázáno, je povoleno. Velice užitečný přehled toho, co je zakázáno a co se smí v nouzovém stavu, připravila Adéla Skoupá a Honza Tvrdoň. Dobrou zprávu máme alespoň pro Čechy, kteří v příhraničních oblastech pendlují přes čáru mezi domovem a prací, na ty se uzavření hranic nevztahuje. Vycestovat mohou také stovky studentů programu Erasmus.

Dobro ve zkratce. Česká televize spouští od pondělí 16. března projekt nazvaný UčíTelka, každý den vzdělávací program pro žáky prvního stupně. Pedagogičtí studenti Univerzity Karlovy začnou od pondělí hlídat děti zaměstnancům Fakultní nemocnice Motol. Své schopnosti nabízejí „ajťácké party“, jako jsou Data proti Covid nebo Česko Digital, které s pomocí dobrovolníků z IT i vědy zprovoznily infoweb Koronavirus. Půjčovna kol Rekola spouští pro následujících čtrnáct dní půjčování kol zdarma. Společnost O2 nabídne do konce dubna neomezená mobilní data zdarma.

Další krátké (dobré i špatné) zprávy najdete v našich Minutách.

Pozitivní korejská bilance. Vůbec poprvé překonal počet uzdravených pacientů v Jižní Koreji počet nakažených. Z nemocnic bylo propuštěno 177 lidí a nových případů bylo jen 110. Celkový počet nákaz koronavirem se dostal na 7979, píše agentura Reuters.

Muzea otvírají. V Jižní Koreji, v Japonsku, ale i v Číně se znovu otevírají některá muzea, která kvůli epidemii musela zavřít, včetně velkých muzeí v Šanghaji, která byla zavřená od konce ledna.

Návrat k rytmu života. „Na ulicích Šanghaje je víc lidí než na konci ledna, kdy byly ulice úplně prázdné. Je vidět, že se lidé začínají vracet k obvyklému rytmu života, ale zatím pomalu. Každopádně je jich všude zatím stále méně než obvykle,“ říká v rozhovoru s Honzou Kudláčkem Rus, který do ledna pracoval v Šanghaji (neonemocněl, ale odjel) a nyní se do města vrátil.

Opatrný optimismus. Na první pohled by to na dobrou zprávu mohlo vypadat i tady: Čínský Wu-chan (podle agentury Reuters) ohlásil pouze pět nových případů nákazy, v celé zemi celkem osm. Ale neradujme se příliš, čínské statistiky nezahrnují pozitivní lidi bez symptomů nemoci. A vůbec, oficiální zprávy z Číny je potřeba brát s velkou rezervou, právě zatajování faktů nebo zkreslené či lživé informování zásadně přispělo k první rázové vlně epidemie. O dalších temnějších stránkách čínského boje proti koronaviru píše Magdalena Slezáková.

Krteček. Čína dělá, co může, aby napravila svou reputaci ve světě, ale používá k tomu zjevně stejně pochybné metody. Propagandu. Lukáš Prchal a Jakub Zelenka píší, že Peking mobilizoval své kanály (a to i pražskou ambasádu a Čínský rozhlas pro zahraničí), aby v Česku šířily příběhy o úspěšném zvládání koronaviru. Zneužívá k tomu i Krtečka.

Lepší atmosféra. V Číně ještě na chvíli zůstaňme, přesněji řečeno nad ní. Zatímco atmosféra v oblastech nejvíc zasažených epidemií je stále ponurá, v zemské atmosféře to vypadá mnohem líp. „Díky“ ochromenému průmyslu výrazně ubylo znečištění ovzduší na severovýchodě země. „Dva měsíce čistšího vzduchu pravděpodobně zachránily život čtyřem tisícům malých dětí a 73 tisícům starých lidí,“ píše ekologický serve G-Feed.com. „Podle nejkonzervativnějších odhadů je počet mrtvých kvůli běžně znečištěnému ovzduší dvacetkrát vyšší, než je počet úmrtí kvůli koronaviru.“

 

Identifikace původce. Zatímco je křehkost naší civilizace nekompromisně zkoušena zákeřným organickým virem, nezahálí ani viry v kyberprostoru. Brněnskou fakultní nemocnici v Bohunicích ochromil kybernetický útok. Začal zastavovat jednotlivé počítače a systémy, nefungují rentgeny. A nějaká dobrá zpráva? V nemocnici se testují i vzorky na koronavirus, ale tuto její část útok nezasáhl, píše Lukáš Prchal. „Zdá se, že budeme moct identifikovat původce i typ viru,“ věří ředitel nemocnice.

Lámou se ledy. „Jsme v duchovní válce. Často i člověk, který má rozum a vzdělání, se nechá tímto bacilem, který je horší než koronavirus, nakazit. Je to něco, co je v lidech najednou probouzeno. Ten bacil se jmenuje pasivita, netečnost, lenost a zbabělost,“ říká písničkář Václav Koubek Honzovi Jiřičkovi ve vtipném a lehce bilančním rozhovoru. Svérázný harmonikář ale zůstává optimistou. „Rok má jednu krizovou chvilku, a to od poloviny února do poloviny března. To je takovej měsíc, kterej je hrozně jízlivej, splínovitej. Ale pak přijde jaro, nová energie a já věřím, že i ta moudrost tady zvítězí. Cítím, jak se lámou ledy i v politice.“

Rekreace s matematikou. I v nouzovém stavu bychom si měli najít čas na na zábavu a odpočinek. Co třeba taková rekreační matematika?! Nesmějte se, je to skvělá věc. Eliška Černá hovořila s matematičkou Terezou Bártlovou, která skrze skládačky i seriály jako třeba Simpsonovi ukazuje „obyčejným“ lidem, jak rozumět složitému světu matematiky. Zkuste si pár hlavolamů, váš mozek bude odolnější vůči virům… minimálně vůči virálním fámám či dezinformacím. Matematika totiž posiluje kritické myšlení.

A to je pro tuto chvíli vše. Celá redakce Deníku N vám přeje alespoň v rámci možností hezký víkend v nouzovém režimu. Omšelé heslo „z nouze ctnost“ získává zcela nový nádech. Zkusme hledat dobré zprávy ve světě zavirovaném špatnou zprávou.

Za redakci se loučí Lenka Vrtišková Nejezchlebová