Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nechodit nikam, kde je spousta lidí, nebláznit a nepanikařit, radí česko-italská rodina v karanténě

Kateřina Bartošová a Luca Paolo de Martin provozují na severu Itálie agrofarmu. V rozhovoru pro Deník N popisují, jaký dopad má karanténa na jejich každodenní život. Foto: archiv rodiny
Kateřina Bartošová a Luca Paolo de Martin provozují na severu Itálie agrofarmu. V rozhovoru pro Deník N popisují, jaký dopad má karanténa na jejich každodenní život. Foto: archiv rodiny

Itálie čelí koronaviru o několik týdnů déle než Česko. Celá země je v karanténě. Klára Bartošová a Luca Paolo de Martin, kteří žijí na severu Itálie nedaleko Parmy a provozují ekologickou farmu, radí, jak se na ni připravit. A popisují i začátky karantény. „Místo toho, aby lidé zůstali doma, naskákali do aut a jeli hned k moři. Pláže byly první dny úplně přecpané. Tehdy se nákaza roznesla po celé Itálii,“ tvrdí Klára a Luca. Podle nich nebudou disciplinovaní ani Češi: „Když řeknou lidem, ať nechodí do hospody, pravděpodobně půjdou všichni do hospody.“

Kvůli koronaviru je už celá Itálie v karanténě. Jaká je u vás momentálně situace? 

Klára: Nesmíme nikam chodit ani být venku. Po celé zemi jsou uzavřené školy, bary i restaurace. Stát zakázal všechny společenské akce, kulturu, nesmí se pořádat svatby, pohřby. Ve fabrikách jedou jenom linky, na kterých jsme ekonomicky závislí.

Luca: Pokud někam chceme jít, musíme mít takzvané autopovolení. Je to přes internet vytištěný papír, ve kterém uvedeme důvod odchodu z domova a od kdy do kdy budeme pryč.

Klára: Nesmíme ani na procházky, do hor či s dětmi na hřiště. Po celé Itálii jsou policejní kontroly, někde hlídají i vojáci. Stát se snaží co nejvíc omezit pohyb lidí. Ten papír s sebou musí mít člověk vždy a je jedno, jestli jede do práce, obchodu nebo špitálu.

V Itálii jen na koronavirus zemřelo už přes tisíc lidí. Jak je to tedy s pohřbíváním?

Klára: Blbě. Lidé neví, kam s mrtvými.

Co se stane, když karanténu porušíte?

Luca: Minimální pokuta je dvě stě eur. Můžou nás ale i zavřít až na tři měsíce do vězení.

Máte čtyřletého a devítiletého syna. Jak dlouho jsou už doma?

Klára: Mladší už měsíc, starší tři týdny.

Zvládají to?

Klára: Oni jo, ale já jsem na prášky. (smích)

Co je pro vás teď nejtěžší?

Klára: Asi

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Rozhovory

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější