Šéf intenzivní péče: Přístroje jde dokoupit, už teď je ale kritický nedostatek sester. Jsme ve velmi napjaté situaci
Zdravotníci se připravují na očekávaný nápor pacientů s těžším průběhem koronavirové infekce. Na ty nejzávažnější případy je připravená Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. „Problém není ani tak nedostatek přístrojů, jako spíše akutní nouze o specializované sestry,“ říká v rozhovoru lékař Martin Balík z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Nemocnice teď školí i zdravotníky, kteří s obsluhou přístrojů na podporu dýchání zatím nemají dostatečné zkušenosti.
Italské servery zveřejnily rentgenové snímky plic pacientů s Covid-19. V čem se tyto snímky liší od ostatních rentgenů postižených plic, které jste viděl dosud?
Na těchto snímcích je typický obraz takzvané virové pneumonitidy, neboli zápalu plic bez většího postižení průdušek nebo pohrudnice. Podobný vídáme běžně u těžkých forem chřipky. Na naší klinice jsme viděli nejen snímky koronaviru na plicích u pacientů ze zahraničí. Hodnotili jsme už i rentgenové snímky některých českých pacientů s touto nemocí. Naše pracoviště totiž dělá odborné konzultace ohledně těžkých respiračních selhání pro celou republiku. Jsme nachystaní vážné a komplikované případy nákazy koronavirem převzít.
Co přesně dělá koronavirus s plícemi člověka?
Virus se v plicích přemnoží, což vyvolá zánětlivou reakci, která se snaží zničit virus, a v důsledku ničí i plíce. Plíce se zbytňují a původně vzdušná tkáň se stává nepropustnou, takže se kyslík nedostane z plicních sklípků do krve. Tím klesá její okysličení, nakažený má málo kyslíku a dusí se. Tyto pacienty je třeba začít včas správně léčit.
Nemoci podléhají především starší nebo chronicky nemocní lidé. Znamená to tedy, že mladým pacientům plíce virus až na výjimky nenapadá? Tedy že se u nich virus nedostane až do plic?
Virus ke svému dalšímu šíření potřebuje najít vhodného hostitele. Proto vyhledává oběti, které mají menší možnost se mu bránit, nebo ty, které se mu brání tak patologicky, že si ničí vlastní orgány. Virus v běžné populaci cirkuluje tak dlouho, až si najde slabou oběť. Dostupná data o pacientech z Číny, Francie a Itálie ukazují, že jde typicky o lidi ve věkové skupině nad 75 nebo 80 let, případně mladší, ale již nemocné osoby. U mladých zdravých lidí do 40 let proběhne nemoc většinou jako běžné sezonní nachlazení.
Proti koronaviru zatím nebyl vyvinutý žádný lék, který by se dal pacientům bezpečně podat. Co vlastně tedy mohou lékaři s těžkým průběhem onemocnění dělat?
Bez lékařské pomoci vir oslabeného člověka zadusí a
