Deník N

Svobodného Dána zasype v pětadvaceti lavina skořice, o pět let později skončí pod nánosem pepře

Tak tady je někdo single a právě mu bylo pětadvacet. Foto: Albína Mrázová, Deník N
Tak tady je někdo single a právě mu bylo pětadvacet. Foto: Albína Mrázová, Deník N

Dánský deník Albíny Mrázové: Poprvé jsem se stala svědkem tohoto rituálu před třemi lety, když za mnou do Dánska přijel na návštěvu táta. Šli jsme městem Odense, hledali dům Hanse Christiana Andersena a přitom narazili na partu mladých lidí, která se bavila pro nás poněkud nezvyklým způsobem: přivázali jednoho ze skupinky ke stromu, posypali ho skořicí, polili vodou a pak na něj několik dalších minut skořici sypali plnými hrstmi.

Teď už mne tento rituál z míry nevyvádí, sama jsem jím tu prošla, když mi bylo pětadvacet let. Právě dosažení tohoto věku a status „single“ vás předurčují k tomu, že se vám nějakou dobu bude o oblíbeném koření z Orientu i zdát.

V uplynulých dnech jsme připravovali podobný zážitek pro kamarádku Lauru. Táhne jí na pětadvacet, přítele sice má, ale na svatbu se ještě nechystají (trochu jsme se obávali, aby si to kvůli těm dvěma kilům skořice, která pro ni máme nachystaná, ještě narychlo nerozmyslela).

Je začátek března, venku docela slušná zima. Teplota pouhých pět stupňů nad nulou ale neznamená, že by snad někdo uvažoval o posunutí termínu, či dokonce úplném vypuštění této kratochvíle. Hodinky ukazují deset hodin večer. Venku slušně fouká, už jsme se na narozeninové párty všichni dobře najedli a napili, teď přijde to nejlepší. „Tak se běž převléct, ať z tebe neuděláme chodící pekařství ve večerních šatech,“ pobízí Lauru Christina, která sama koupila půl kila skořice a těší se, jak si to užije.

Laura se směje takovým tím smíchem, ze kterého cítíte jak nervozitu, tak i radostné očekávání. Zatímco se převléká do šatů, které později mohou jít rovnou do koše, její přítel nám ukazuje, kde si můžeme nabrat kbelík vody. Samozřejmě studené. Laura se neochotně blíží z ložnice: „Tak ať už to mám za sebou,“ vysouká ze sebe nervózně. Kolem ní křepčí asi deset lidí a radostně skanduje: „Sko-ři-ci! Sko-ři-ci!“

„Počkej, až tobě bude pětadvacet!“

Všichni vycházíme před dům. Lauru vleče její přítel k nejbližší pouliční lampě.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Dánský deník

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější