Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Příšeru viru vykrmila čínská vláda. Lhali od prvního dne – a teď jim věříte? ptá se čínský umělec v exilu Badiucao

Badiucao (Pa-tiou-cchao) se zarámovaným obrazem ke svému dokumentárnímu portrétu Čínský umělec v exilu. Na obrazu je proslulý Tankový muž, který v červnu 1989 vlastním tělem blokoval tanky při masakru na Tchien-an-menu. Foto: Magdalena Slezáková, Deník N
Badiucao (Pa-tiou-cchao) se zarámovaným obrazem ke svému dokumentárnímu portrétu Čínský umělec v exilu. Na obrazu je proslulý Tankový muž, který v červnu 1989 vlastním tělem blokoval tanky při masakru na Tchien-an-menu. Foto: Magdalena Slezáková, Deník N

Když se kvůli výhrůžkám vzdám rodiny, zůstane mi srdce? Když se vzdám tvorby, zůstane mi srdce? „Můj největší strach není, že mi vyhrožují z Číny. Nejvíc se děsím toho, že tohle všechno dělám sám, že moji práci nikdo nevidí a nikdo se ke mně nepřidá,“ říká ve velkém rozhovoru pro Deník N Badiucao. Čínský mistr politické karikatury, streetartový mág a vnuk utýraného „nepřítele lidu“.

Na Západě se mu dlouho přezdívalo čínský Banksy. Ale teď už i tady začíná být jasné, co Číňané a lidé Číně blízcí vědí od samého začátku: streetart, maskovaný obličej a umění ostré jako nabroušený nůž není ničí patent.

A Badiucao není ničí kopie. Na světě dnes neexistuje známější umělec, který svými díly střílí po režimu Komunistické strany Číny, než on. Rozvrací propagandu, vysmívá se zvůli diktatury a brání její oběti – ať už jde o pošlapanou památku mrtvých z náměstí Nebeského klidu, nositele Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa, nebo zmlácené obyvatele Hongkongu.

Hongkong pro Badiucaa změnil všechno. Měl tam vystavovat, ale těsně před vernisáží zjistil, že strana vypátrala jeho identitu a vyhrožuje jeho rodině. Maska už nebyla třeba. Tvář poprvé odhalil v dokumentárním portrétu Čínský umělec v exilu, který teď v Praze promítl (a Badiucaa sem jako hosta pozval) festival Jeden svět.

Rozhovor jsme si smluvili už před několika týdny a natočili ho po ochutnávce místních plněných taštiček ťiao-c’. Nikde v Melbourne, kde Badiucao už přes deset žije, je prý tak dobré nemají.

Jakou barvu máte nejraději?

Zelenou. Přináší mi vnitřní klid.

Víte, proč se ptám, viďte?

(usměje se) Ano, moje umění je plné rudé. Červená je pronikavá barva, barva krve a útlaku, znervózňuje. Ale dlouho ji upřeně sledujte a pak se podívejte jinam – místo ní spatříte zelenou.

K tomu, jak rudou měníte na zelenou, se ještě dostaneme. Ale předtím mi povězte: co barvy na vlajce Čínské lidové republiky?

V Melbourne v nich nedávno nasvítili významné budovy města. Podle premiéra gesto solidarity s Číňany, kteří trpí epidemií koronaviru. Podle mě gesto ignorantství a arogance. Myslí si, že rozumějí Číně, že tím podporují můj národ – no, tak to si vybrali hodně špatnou

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Čína

Covid-19

Rozhovory

Výtvarné umění

Kultura, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější