Turci chtějí pomstu, ne uprchlíky a Erdoganovy invaze do Sýrie
Až polovina Turků podle průzkumu nechce, aby jejich vojáci působili v Sýrii. Ačkoli se po útoku syrských jednotek, při kterém přišlo o život více než třicet příslušníků armády, podpora vojenské invaze na severosyrské území zvýšila, podle všeho bude jen dočasná. Ve společnosti se navíc čím dál víc vyhrocuje vztah k syrským uprchlíkům.
Když Turecko loni v říjnu zahájilo operaci Pramen míru, namířenou zejména proti kurdským jednotkám YPG, těšilo se navzdory mezinárodní nevoli podpoře 79 procent obyvatel. Turci souhlasili s Erdoganovým plánem „vyčistit“ hranice se Sýrií od „teroristů“, za které Turecko milice YPG, napojené na Stranu kurdských pracujících (PKK), považuje.
Zároveň věřili, že se podaří vyřešit čím dál tím palčivější problém se syrskými uprchlíky vybudováním bezpečnostní zóny na severu Sýrie, do které by se vrátili.
Tlak na Turecko roste, zabrzdit je ale pro Erdogana složité
Erdoganovu operaci na podzim podpořila i velká část opozice (kromě prokurdské strany HDP). Popularita tureckého prezidenta po operaci Pramen míru výrazně vzrostla, což mu poté, co jeho strana loni prohrála komunální volby v Istanbulu a Ankaře, přišlo vhod.
31 % pro Erdoganovu invazi, 49 proti
Jenže podpora turecké přítomnosti v Sýrii od loňského podzimu prudce klesla. Z nejnovějšího průzkumu společnosti MetroPOLL za únor vyplynulo, že pouze 30,7 procent dotázaných souhlasí se zapojením turecké armády do bojů v Sýrii. Zatímco téměř padesát procent (48,8) uvedlo, že působení tureckých vojenských složek v Sýrii není potřeba.
„Turecká veřejnost si nepřeje dlouhodobé zapojení tureckých vojáků na nepřátelském území. Podporu měla kvůli boji proti milicím YPG, ne pro boj s Asadem a Ruskem,“ vysvětluje politoložka Lucie Tungulová.
