Deník N

V Katovicích jednají státy, jak na poslední chvíli zmírnit změnu klimatu. Čas na dohodu se krátí

Doly v Katovicích při západu slunce. Foto: Kacper Pempel, Reuters
Doly v Katovicích při západu slunce. Foto: Kacper Pempel, Reuters

Delegáti chtějí schválit „návod“ na Pařížskou dohodu. Zatímco vědci pobízejí politiky k co nejrychlejším krokům, je v řadě států další boj s klimatickou změnou nejistý.

Těžko byste hledali příhodnější místo ke konání klimatické konference než Katovice. Metropole polského Slezska, jejíž aglomerace čítá přes dva miliony lidí a která je silně poznamenána těžbou. Část konference se odehrává v přestavěném dolu. Polsko získává 80 % své elektřiny z uhelných elektráren a jeho města se každoročně při inverzích halí do hustého smogu.

Ne všichni jsou ale s pořádáním spokojení. „Když sponzorují klimatickou konferenci velké společnosti těžící uhlí, vysílá to ten nejhorší možný signál v nejhorším možném čase,“ uvedl pro Guardian ředitel Greenpeace pro střední a východní Evropu Robert Cyglicki. „To je, jako kdyby Philip Morris sponzoroval zdravotní konferenci, na níž se má schválit zákaz cigaret. Úspěch konference poznáme podle toho, že těžařské společnosti budou litovat, že ji sponzorovaly.“

Poslední generace, která může zachránit svět

O tom, zda budou sponzoři litovat, či ne, rozhodne jednání delegátů ze skoro dvou set zemí v následujících dvou týdnech. Jeho předmětem nebudou jen právní závazky, ale i technické detaily. Hlavním cílem konference je schválit takzvaný rulebook, tedy dokument, který představuje jakýsi „návod k použití“ pro Pařížskou dohodu schválenou v roce 2015. Jeho obsahem by měly být například metody měření emisí CO2, určení, jaká data mají být veřejná, a způsob srovnání opatření jednotlivých států.

Výsledky jednání nejsou vůbec jisté. Jak píše německý Spiegel, očekávají se spory týkající se právě míry požadované transparence. Debaty mohou dokonce vést k přehodnocení samotných ustanovení Pařížské dohody. Při nedodržování závazků by totiž měla zasáhnout zvláštní klimatická komise, o jejíchž pravomocích se bude také jednat. „Každý stát potřebuje jistotu, že nejen on sám, ale i jeho konkurenti budou provádět ambiciózní ochranu klimatu,“ řekla Spiegelu německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová.

Čas úspěšně odvrátit nejničivější dopady změny klimatu se přitom podle všeho krátí. V říjnu vydal Mezivládní panel pro změny klimatu při OSN (IPCC) zprávu, podle které by plnění současných závazků vedlo k růstu teploty do roku 2100 o tři stupně Celsia. Při růstu vyšším než 1,5 stupně pak podle vědců s každým dalším půlstupněm hrozí zvýšené riziko sucha, povodní a chudoby, která se dotkne stovek miliónů lidí.

„Jsme zřejmě poslední generací, která

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Změna klimatu

V tomto okamžiku nejčtenější