Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Každý dvacátý nakažený Ital zemřel. Nikdo nedokáže vysvětlit proč

Improvizovaná zpověď v Římě o druhé neděli postní. Mše se sloužila na fotbalovém plácku. Akce pod střechou jsou zakázány. Za tři týdny bude neděle pátá neboli smrtná. Foto: ČTK/AP
Improvizovaná zpověď v Římě o druhé neděli postní. Mše se sloužila na fotbalovém plácku. Akce pod střechou jsou zakázány. Za tři týdny bude neděle pátá neboli smrtná. Foto: ČTK/AP

V žádné zemi světa není procento úmrtí na Covid-19 tak vysoké jako v Itálii. Je na čase – pokud ne už pozdě – přemýšlet, proč tomu tak je, jestli udělali Italové něco špatně a jak bychom se od nich měli poučit.

Pozornost západní veřejnosti a médií se přesunula z Číny na Itálii. Jednak kvůli geografické a kulturní blízkosti, jednak kvůli turistice, která z alpských lyžařských středisek pomáhá hbitě roznášet nákazu Evropou. Konečně a především proto, že průběh nemoci v Itálii se od čínských zkušeností dost výrazně liší. Umírá tam víc lidí v poměru k počtu nakažených než v Číně, což je samozřejmě znepokojující.

Jeden mrtvý, tisíc nemocných

Matematik Adam Kucharski pracuje na londýnské Vysoké škole hygieny a tropické medicíny, což je v oblasti veřejného zdravotnictví a epidemiologie jedno z nejdůležitějších pracovišť na světě. V rozhovoru pro New York Times – a jestli můžete, přečtěte si ho celý – vysvětluje, jak bychom měli k číslům popisujícím šíření koronaviru přistupovat.

Dnešní epidemiologie je z větší části tvořena statistikou, přesněji řečeno chytrým a tvořivým využitím statistických metod a často vynalézáním nových. Kucharski, autor dvou popularizačních knih, se ale v rozhovoru vyjadřuje nesmírně srozumitelně. „Předpokládejme, že smrtnost (poměr počtu zemřelých k počtu nemocných, pozn. red.) je jedno procento, což je přijatelný odhad. Když někdo zemře, onemocněl patrně před třemi týdny. To znamená, že reálně jste měli před třemi týdny kolem stovky nemocných. Od té doby se tento počet zdvojnásobil, pak znovu zdvojnásobil a pak ještě jednou. Takže teď (tj. při prvním úmrtí, pozn. red.) máte pět set, možná tisíc nemocných.“

Jenže statistiky ukazují jiná čísla, než o jakých mluví Kucharski. Ve chvíli psaní tohoto článku je podle průběžného sledování na světě 110 588 potvrzených případů nákazy a 3841 mrtvých, což dává smrtnost 3,5 %. Když se počty nakažených a mrtvých rozdělí na Čínu a zbytek světa, vychází smrtnost v Číně 3,9 %, všude jinde 2,4 %. V Itálii samotné však tento ukazatel dosahuje pěti procent (přesně 4,96 %), zatímco kdybychom od „zbytku světa“ Itálii odečetli, dostaneme 1,6 %. Rozdíl je tedy velmi významný a silně zneklidňující, protože je to právě Itálie, od které se – s nevelkou nadsázkou – nakazila celá Evropa. Je namístě přemýšlet, zda nás čeká stejný osud jako Italy.

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Svět, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější