Deník N

Kapitalismus je pořád to nejmenší zlo, říká profesor z Cambridge

Možná jsem kritický vůči kapitalismu, jaký známe dnes, ale to neznamená, že jsem antikapitalista. Foto: archiv H. J. Ch.
Možná jsem kritický vůči kapitalismu, jaký známe dnes, ale to neznamená, že jsem antikapitalista. Foto: archiv H. J. Ch.

Ve skromné kanceláři schované kdesi v útrobách Cambridgeské univerzity si jihokorejský ekonom Ha-Joon Chang, považovaný za jednoho z největších kritiků neoliberálního kapitalismu a nejvýznamnějšího myslitele současnosti, listuje svými poznámkami. Domluvit se na termínu tohoto rozhovoru trvalo několik měsíců. Nakonec jsme se ale přeci jen sešli. S více než milionem prodaných publikací se Changovi daří to, co se mnoha akademikům zdálo nemožné – vzbudit zájem o ekonomii u běžných čtenářů.

Začnu od konce: vaši knihu 23 věcí, které vám neřeknou o kapitalismu, která vyšla v roce 2011, uzavíráte tím, že pokud nechceme další finanční krizi podobnou té v roce 2008, je načase vystoupit z komfortní zóny a upustit od převládajících ekonomických teorií minulých desetiletí, jako je neoliberalismus a idea volného trhu. O nutnosti reformy kapitalistické ekonomiky západního střihu se v posledních letech publikuje nespočet knih a odborných článků. Tématu se konzistentně věnují uznávané deníky jako například Financial Times. Změnilo se podle vás od roku 2011 něco? Udělali jsme potřebné kroky pro to, aby se podobná krize neopakovala, nebo o tom jen mluvíme?

Myslím, že se změnil způsob, jak určité věci vnímáme, nikoliv jak je děláme. Když jeden můj bývalý kolega z Nizozemska ještě před krizí říkal, že se zajímá o chudobu, ale už ne o nerovnost, byl to docela široce přijímaný přístup. Jeden z tehdejších rozvojových cílů OSN sice byl boj s extrémní chudou, ale o nerovnostech se ještě moc nemluvilo.

Na začátku tisíciletí dost lidí věřilo, že máme perfektní ekonomický systém, téměř nikdo nečekal, že přijde nějaká krize. Rok 2008 způsobil šok. Důvěra v ekonomický systém se otřásla a pozornost se obrátila právě k nerovnostem.

Od té doby například francouzský ekonom Thomas Piketty napsal knihu Kapitál v 21. století, kde se na asi 650 stranách nerovnostem ve společnosti věnuje. I přes svou délku se stala bestsellerem. Ale nemyslím si, že ji všichni opravdu celou přečetli, spíš chtěli dát její koupí najevo svůj postoj. Lidé s tou knihou chtěli být vidět, mít ji v knihovně.

Vy jste ji přečetl?

Přiznávám, že i jako profesionální ekonom jsem studoval jen některé pasáže (směje se). Ale vážně – Mezinárodní měnový fond, který se v minulosti nerovnostem příliš nevěnoval, teď publikuje řadu studií o tom, jak je rostoucí nerovnost nebezpečná. Změnilo se tedy určitě chápání tohoto problému, pro jeho řešení se toho ale zase tolik neudělalo.

Jak si ten rozdíl mezi tím, o čem se mluví a co se ve skutečnosti děje, vysvětlujete?

V dnešní době existuje stále mnoho vlivných skupin, které si změnu systému nepřejí. Prostě je to často pořád jen o penězích.

Třeba

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější