Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Mars je Země, která umřela. Objev mimozemské bílkoviny naopak naznačuje, jak život vznikl

Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N
Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N

Částečný součet dění ve vědě a technice za uplynulý týden: podle amerických astrofyziků může za největší vesmírnou explozi od velkého třesku hodně velká černá díra. Velké virové epidemii je konec – mluvíme ale o ebole v Kongu. Koronavirus a jeho skutky si necháme do samostatného článku.

Taková blbost, ale potěší: Seznam přidal do svých Map zaniklé železnice. Po mnohých zbyly jen hrbolaté polní či lesní cesty jak z Naumanových Pohádek o mašinkách. Veliká romantika.

Zatím nejlepší fotografie z Marsu, jaké kdy kdo viděl: pořídilo je vozítko Curiosity v prosinci 2019 a zveřejnili je teď vědci z NASA/JPL, když poskládali tisíc jednotlivých snímků do panoramat, z nichž každé obsahuje 1,8 miliardy pixelů, tedy stopadesátkrát víc než vaše běžná fotka z dovolené. Ostrost a technická kvalita vůbec je ohromující, zoomovat můžete dle libosti, obzvlášť k tomu doporučuji skalní masiv vlevo. Fotky jsou emocionálně silné, aspoň pro mne, hlavně tím, v jaké míře – až nesnesitelně – se krajina podobá pozemské. Mars je Země, která umřela.

Mimozemská bílkovina v meteoritu: kameny padající z nebe mohou obsahovat stopy látek konvenčně považovaných za organické, například aminokyselin, to se ví už od osmdesátých let. (Opravdu „konvenčně považovaných“: hranice mezi organickou a anorganickou chemií je konvenční, umělá a má svůj původ ve vitalistické teorii vyvrácené roku 1828.) Ale ještě nikdy se nestalo, aby byla v meteoritu nalezena stopa bílkoviny – až do nynějška, jestli se ovšem potvrdí předběžné sdělení trojice amerických vědců. Ti uvádějí, že v meteoritu, který byl roku 1990 nalezen v Alžírsku, spektroskopicky detekovali sloučeninu, která je polymerem sestaveným z aminokyselin neboli bílkovinou. Dost malou (molekulová hmotnost 2320), ale nepochybně bílkovinou, ovšem takovou, jaká na Zemi neexistuje. Tvoří ji aminokyseliny glycin (jedna z nejběžnějších) a hydroxyglycin (ten naopak v pozemských organismech není vůbec), kromě toho obsahuje atomy železa a lithia. Proto také nově objevená látka dostala jméno hemolithin.

Dokladem vesmírného původu podivné bílkoviny je poměr izotopů vodíku, lithia a železa; ani u jednoho z těchto prvků neodpovídá pozemskému, nápadný je hlavně zvýšený obsah těžkého vodíku, deuteria. Analytická metoda, kterou vědci použili, spočívá v matematické analýze spekter, nepřestavujme si tedy, že mají mimozemskou bílkovinu v kádince.

Všechno se bude muset ověřit a přeměřit. Dopadne-li to dobře, půjde o významný objev, který se ale nedá interpretovat jako důkaz existence mimozemského života, k tomu jedna látka rozhodně nestačí. Je však možné, že se pomocí hemolithinu podaří vysvětlit, jak z jednoduchých stavebních prvků bez tajemného vnějšího zásahu vznikne replikátor – molekula schopná produkovat další kopie sebe sama. Záhadu vzniku života by to neřešilo, ale byli bychom k ní zas trochu blíž. (Kdo chce psát anebo číst o vědě, nesmí si ošklivit podmiňovací způsob.)

Hříčka s trojúhelníky: uvádí ji Evelyn Lambová ve svém výtečném matematickém blogu, který píše pro časopis Scientific American. Ze všech trojúhelníků, kolik jich v geometrii (v eukleidovské, nutno upřesnit pro pečlivé) existuje, jen dva

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější