Deník N

A stejně jsi chlap! Soudě podle ceremoniálu Českého lva, neposunul Most! vnímání menšin ani o kousíček

Menšiny v záři reflektorů. Transžena a Rom. Foto: Petra Hajská
Menšiny v záři reflektorů. Transžena a Rom. Foto: Petra Hajská

Nejlepším dramatickým seriálem byl na Českých lvech vyhlášen Most! režiséra Jana Prušinovského a scenáristy Petra Kolečka. Ten se stal minulý rok rychle hitem a některé jeho scénky a hlášky takřka přes noc zlidověly. Především i díky nádechu nekorektnosti a nonkonformity, jimiž se oba tvůrci často pyšní.

Seriál pracoval s motivy xenofobie či rasismu, a dokonce zavítal do v Česku stále nepoznaných vod, když zahrnul postavu transgender ženy Dáši. Způsob, jímž byla tato postava ztvárněna, se setkal s řadou rozdílných reakcí od široké veřejnosti i LGBT komunity. Debata byla stejná, jaká je u práce tohoto autorského dua vždy: Jde o pozitivní reprezentaci, nebo karikaturu stvrzující stereotypy? Je třeba si vážit zahrnutí z principu, nebo je namístě očekávat hlubší pochopení? Jaké klást vlastně nároky na komediální seriál?

Problematických aspektů v zobrazení menšin v práci Jana Prušinovského a Petra Kolečka bychom našli mnoho, přestože explicitně jde o díla, která se nepochybně snaží mít pozitivní a inkluzivní vyznění. Je pravděpodobné, že autorské záměry jsou při výrobě ty nejlepší, jaké být mohou. Jenže kdyby byl autorský záměr zavazující pro okolní svět, je každý film Občanem Kanem. Potíž je už s tím, že každá menšina je v Mostu zobrazována jako odchylka, která se musí zavděčit

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Televize

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější