Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jak a proč dvě malé levné bedničky prolétly kousek nad Marsem. Též o policejním smyslu pro humor na Facebooku

Poštovní schránky zapadaly prachem, před pošťáky jsou nové úkoly. Allons-y! Foto: Katrien Grevendonck, Pexels
Poštovní schránky zapadaly prachem, před pošťáky jsou nové úkoly. Allons-y! Foto: Katrien Grevendonck, Pexels

Francouzští pošťáci radikálně mění náplň práce. Firmy se mohou tokenizovat – nevadí, že nevíte, co to znamená, vysvětlíme. A český Alquist je už zas skoro nejlepší v tvrdé mezinárodní konkurenci. Čtěte Týden s vědou, technikou a Petrem Koubským.

Duch doby a charakter společnosti je určován mimo jiné nabídkou komerčně dostupných služeb. Vezměte si tohle:

Kolik se z toho dá o nás vyčíst! Představa pošťáků pravidelně navštěvujících osamělé staré lidi… vždyť ještě před pár lety by to byl námět na sci-fi povídku. Stejně jako mnoho jiných věcí.

Týden jsme zahájili sledováním přistání na Marsu. Do naší rychlé zprávy se nevešly všechny pozoruhodné technické detaily, z nichž jeden stojí obzvlášť za zmínku: souběžný let dvojice sond typu CubeSat, nazvaných MarCO-A a MarCO-B.

CubeSat vymysleli koncem minulého století na Stanfordu a California Polytechnic State University. Jde o extrémně jednoduchou typizovanou kosmickou sondu. Základním modulem je kostka o straně deset centimetrů a váze něco málo přes kilogram. Obsahuje komunikační zařízení, počítač, maličký motor pro manévrování a trochu místa pro přídavné zařízení dle volby uživatele. Tím bývají vědecké týmy na univerzitách, komerční firmy, malé státy. Vypuštěno jich už bylo přes osm set, a to levně, protože se přidávají jako dodatečný náklad při vysílání větších sond.

Ještě nikdy však neopustil žádný CubeSat oběžnou dráhu Země. K tomu došlo až právě v rámci mise InSight. Dva CubeSaty tzv. formátu 6U (čti six units, tedy šest základních kostek smontovaných k sobě) letěly k Marsu souběžně s hlavní kosmickou lodí. Hlavním smyslem jejich letu bylo vyzkoušet, co s nimi udělá tak velká vzdálenost. Obstály perfektně a splnily plánovaný úkol, jímž bylo přebírat během přistání InSightu jeho radiový signál a přeposílat ho na Zemi. Díky tomu mohlo řídicí středisko pozorovat přistávací manévr nepřetržitě, vlastně v přímém přenosu, byť nevyhnutelně zpožděném o osm minut. (Vzdálenost mezi Zemí a Marsem měřená dobou šíření elektromagnetických vln, tedy rychlostí světla, se pohybuje mezi čtyřmi a 24 minutami v závislosti na vzájemné poloze obou planet.)

CubeSaty nebyly vybaveny k tomu, aby na Marsu přistály. Prolétly kolem něj ve vzdálenosti 3500 km a pokračují po eliptické dráze kolem Slunce. Brzy se jejich baterie vyčerpají a ztratíme s nimi spojení. Úkol byl však splněn. Brzy bude Sluneční soustavou poletovat víc a víc malých krabiček.

Modifikované děti a špionážní čipy

Další dvě vzrušující témata týdne si zaslouží samostatné články. V obou případech jde sice o technické náměty, ale s velkými politickými důsledky. První z nich je počínající skandál kolem čínské státní firmy Huawei, jejíž výrobky začínají bojkotovat USA a doporučují totéž svým spojencům. Huawei je jedním z mála světových producentů zařízení pro mobilní sítě páté generace, dodává do celého světa včetně ČR. Američané naznačují, že produkty značky Huawei v sobě mohou mít zabudovány špionážní prvky, ale jejich hlavním motivem pravděpodobně je obchodní válka a omezení budoucí závislosti na čínských technologiích. Pravděpodobně; jistého není v této kauze nic a jen tak snadno nebude.

Také druhé velké téma se týká Číny. Jde o případ geneticky modifikovaných embryí implantovaných do děloh žen, z nichž se nyní narodily děti – první svého druhu na světě. Minulý týden jsme na tomto místě psali, že jde o nepotvrzenou zprávu. Nyní již potvrzená je

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Týden s vědou a technikou

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější