Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Češi si musejí uvědomit, že Rusko je Sovětský svaz v nové masce. Ukrajinští aktivisté popisují situaci na Krymu

Tetiana Pečončyková a Nariman Dželjalov. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Tetiana Pečončyková a Nariman Dželjalov. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Tetiana Penčončyková se svou organizací pomáhá monitorovat porušování práv na okupovaných územích Ukrajiny. Nariman Dželjalov je zástupce vedoucího medžlisu krymských Tatarů, organizace, kterou Kreml po okupaci zakázal. Oba vystoupili v českém Senátu u příležitosti šestého výročí okupace Krymu. Oba žádají, aby Evropské země na Krym nezapomínaly a pokračovaly v tlaku na Rusko.

O čem jste české senátory chtěli přesvědčit?

N. D.: Vnímáme Česko jako zemi, která má historickou zkušenost, která je v něčem podobná. Víme, že východoevropské země nám nejvíce rozumějí, protože si prošly přechodem od sovětské moci.

Je pro nás důležité, aby se evropská společnost doslechla o situaci na Krymu a Ukrajině tak, jak ji vnímáme my. Ruská propaganda totiž klade důraz na jiné věci. Naším úkolem je říct, co je ve skutečnosti pravda. Bez ohledu na to, jestli se někomu líbí, nebo ne. Budeme žádat o pomoc a podporu, aby nám mohli pomoct jak čeští politici, tak aktivisté.

T. P.: Tento měsíc je šesté výročí anexe Krymu. Trvá tedy déle než druhá světová válka. Je pro nás důležité mluvit o tom, že probíhá válka a že je hybridní. Rusko má vlivné kanály, kterými může křivit realitu. My takové možnosti nemáme, ale na naší straně je pravda a objektivita. Chceme senátorům říci, co se změnilo na Krymu za posledních šest let.

Jakou pomoc čekáte?

T. P.: Jedním z naších hlavních cílů je osvobození politických vězňů. Myslíme, si že zde může být efektivní mezinárodní tlak na Ruskou federaci. Na Krymu a v Rusku je teď 88 politických vězňů. 68 z nich jsou krymští Tataři.

Kromě osvobození politických vězňů chceme také, aby Rusko přestalo na Krymu pronásledovat novináře, bloggery a občanské aktivisty.

Když Rusko před šesti lety anektovalo Krym, slibovalo, že zvedne životní úroveň místních. Splnilo něco ze svých slibů? 

N. D.: Rusko se před světem chlubí stavbou krymského mostu a dálnice. Na Krymu opravdu probíhá boom bytové výstavby. Bez ohledu na všechny deklarace Ruska z roku 2014 Krym stále žije z dotací z Moskvy. Krym se mírou dotovanosti vyrovnal i Čečensku a je jednou z nejpodporovanějších oblastí. Rusové, kteří tam jezdí za výdělkem, říkají, že „peníze jsou dnes v Moskvě, Čečensku a u vás“.

Stavba mostu spojujícího Krym s Ruskem žádné změny v hospodářství nepřinesla. Nezlevnilo zboží ani se nezlepšila infrastruktura.

Po anexi byly opravdu o něco vyšší platy, od té doby se ale propadly. Místní úřady nemají peníze na kancelářské potřeby a školky se bez finanční pomoci rodičů neobejdou, i když mají přísně zakázáno

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou

Ukrajina

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější