Co je v nařízení o klimatické neutralitě. Přečetli jsme sporný návrh Evropské komise
Cíle snižování emisí skleníkových plynů, emisní neutralita k roku 2050. Pro kritiky z různých směrů cíle příliš tvrdé, či příliš slabé. Umožnit Evropské komisi, aby mohla státy při jejich plnění kontrolovat i pobízet, je podle jedněch nepřijatelné, podle jiných nezbytné. Pročetli jsme nařízení, které už před projednáváním budí vášně.
Nařízení, které šéfka Komise Ursula von der Leyenová nazvala Evropským klimatickým zákonem, ve skutečnosti zákonem není. Jde o nařízení Evropské unie, které má vyšší právní moc než častěji používaná směrnice, ale i tak jej musejí schválit vlády členských zemí a Evropský parlament.
Na rozdíl od směrnice ale nařízení parlamenty členských států nezapracovávají během několika měsíců nebo let do vnitrostátních právních řádů, ale platí automaticky po schválení a zveřejnění ve věstníku EU.
„Mám pochybnosti o tom, že cíl klimatické neutrality do roku 2050 dokážeme splnit, ale Evropská rada to schválila a premiér Babiš propásl příležitost – na rozdíl od Polska – prosadit pro nás výjimku,“ řekl webu Euractiv europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ERC).
Nezahrnutí cílů pro rok 2030 do nové legislativy se podle něj dalo čekat. „Důvod je tu jasný