Car a sultán se scházejí k jednání o Sýrii. A Evropská unie zase jen čeká, co dalšího si na ní zkusí vynutit
Komentář Michaela Romancova: Bezpečnostní situace v Sýrii se opět zhoršila. Od března 2011, kdy vypukla (občanská) válka, již po „iksté“. O situaci budou dnes jednat ruský a turecký prezident, od září 2015, kdy se Rusko do konfliktu zapojilo, již po „ypsilonté“.
Co bude závěrem jejich setkání, netušíme, ale ve světle dosavadních zkušeností se logickým výsledkem jeví být společné prohlášení, z nějž vyplyne, že se obě strany informovaly o svém pohledu na problém a případně se v nějakém konkrétním místě zavážou učinit nějaká konkrétní opatření. Jedna či druhá strana pak svůj závazek poruší, a i kdyby ho obě dodržely v bodech, na nichž se dohodly, tak se problém objeví zase někde jinde…
Bezprostředním důvodem Erdoganovy schůzky s Putinem je smrt několika desítek tureckých vojáků v oblasti Idlibu a následná turecká odveta proti syrským vládním silám, které jsou podporovány Rusy. Moskva už se nechala slyšet, že Turci nedokázali zamezit promísení svých jednotek s teroristy, což však Ankara odmítla.
Erdogan začátkem týdne požádal Putina, aby Rusové „stáli stranou“, když si bude vyřizovat účty se syrským vůdcem Bašárem Asadem, což pro změnu odmítla Moskva. Turci však udeřili na syrské pozice, přičemž nejspíš zabili i řadu bojovníků, které v zemi ve svém zájmu udržuje Írán. Asad prohlásil, že netuší, proč by mezi Sýrií a Tureckem měly být nějaké rozpory, když tak dlouho byly obě země dobrými sousedy, a Damašek by rád, aby vše v dobrém pokračovalo i nadále, zvláště když obě země mají tolik společných zájmů.
Turci mezitím vyjednávali s Američany, kteří se na Ankaru, poté co se rozhodla od Moskvy koupit protiletecký systém S-400, velice zlobí. V nové situaci však prý Turecko podpoří, mimo jiné i proto, že se po léta jedná o jednoho z největších kupců amerických zbraňových systémů.
Turecko, na jehož území jsou více než tři miliony syrských uprchlíků, zároveň oznámilo, že nezvládne další vlnu, a proto do Evropy pustí tisíce těch, kteří na jeho území pobývají již delší dobu, což vyvolalo napětí na hranici s Řeckem a Bulharskem a mohutně rezonovalo ve všech evropských metropolích, zejména v Berlíně…
Hřiště, kde si to rozdávají mocní
Je vám jasné, kdo a o co hraje a co všechno je v sázce? Pokud ano, tak vám závidím a dále nečtěte, protože vám nemohu nic víc nabídnout. Pokud ne, tak jsme na tom stejně. Přesto se na následujících řádcích pokusím přiblížit, co a proč mi na současné situaci přijde podstatné.
