Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Vyprávějí si Austrálci příběhy staré třicet sedm tisíc let? Historická paměť může sahat dál, než jsme mysleli

Budj Bim v jihovýchodní Austrálii. Krajina skoro jak u nás. Foto: Dhx1, Wikimedia Commons
Budj Bim v jihovýchodní Austrálii. Krajina skoro jak u nás. Foto: Dhx1, Wikimedia Commons

Nedávno obletěla svět zpráva, že původní obyvatelé australského kontinentu pamatují události staré bezmála sedmatřicet milénií. I když jsou doklady pro tuto hypotézu spíše nepřímé, samotná možnost, že by tak staré příběhy mohli Austrálci tradovat, vyvolává vzrušení.

Udržování tisíce let starých příběhů není samo o sobě tak zvláštní. Starý zákon, Epos o Gilgamešovi, Ilias či Odyssea jsou pouze několika příklady opravdu starých příběhů z našeho kulturního okruhu. Když si navíc odmyslíme různé mytologické roviny, které se na vyprávění v průběhu času nabalily, stejně jako prostou propagandu, často narazíme na skutečné historické události.

Všechny tyto příběhy ovšem mají jednu společnou vlastnost – už v dávné minulosti je někdo zapsal. Ty jejich verze, které známe, bez výjimky následují vznik písma a nejsou proto starší než zhruba deset tisíc let. Starší verze týchž příběhů si lidé nějakou dobu předávali ústně. Svůj původ ale rozhodně nemají v příliš vzdálené minulosti. I ty nejstarší z nich se totiž vztahují ke společnostem městského typu, které začaly vznikat až před nějakými dvanácti tisíci lety.

Myslete na Blaník

Ale co nepsané příběhy, takové, které si lidé předávají ústní cestou? Některé z nich mohou být překvapivě staré. Nezřídka se vztahují i ke konkrétním událostem. Dobrý příklad známe přímo z našeho

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější