Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Týden s vědou, technikou a pokud možno bez dichlormethanu

Smočí si zobáček, ochladí jej, pára zkondenzuje, steče do bříška, pták se zhoupne zpátky. Stará dobrá hračka. Foto: University of Michigan
Smočí si zobáček, ochladí jej, pára zkondenzuje, steče do bříška, pták se zhoupne zpátky. Stará dobrá hračka. Foto: University of Michigan

Zemřela výjimečná osobnost světové vědy, fyzik Freeman Dyson. Na novozélandské University of Otago se poprvé podařilo uměle přiblížit tři atomy na vzdálenost jejich elektronových obalů. Panika je už v Česku a jí v patách přichází virus, ač by to mělo být naopak.

Virus, virus, virus: „Mlok. Tak už jsou i tady,“ řekl zoufalý pan Povondra svému synovi těsně před koncem nejchmurnějšího Čapkova románu. Kdoví, co v té Vltavě viděl; kus dřeva, sumce, anebo opravdu Mloka. To už se nedozvíme. Zato víme, co z toho vyvodil: „To přece je konec, víš? Konec světa.“

Nebyl to konec světa. Ani v Čapkově podobenství (kde nechal Mloky, ať se vyhubí navzájem), ani v realitě, podle které to podobenství psal. Koronavirus v Česku samozřejmě také není konec světa. Znamená ale novou situaci, kterou musíme vzít na vědomí. A tím hlavním by neměla být ani vystrašenost, ani suverénní přezírání rizika, ale hlavně ohleduplnost. Kdo má dobré důvody k domněnce, že se někde mohl nakazit, ať nepobíhá mezi lidmi, nechodí do práce, řídí se rozumnými pokyny.

Kdo takové důvody nemá, ať zachová opatrnost plus zdravý rozum. Koupit si tři balíčky špaget navíc je dobrý nápad, abyste nemuseli vycházet ven, kdyby na vás dopadla povinnost karantény – což se může stát velmi snadno, pokud se bude vyhlašovat plošně pro tak velké instituce, jako je pražská ČZÚ (18 000 studentů, 1000 akademických pracovníků plus další personál). Koupit si dvacet kilo mouky je pitomost. Vykupovat roušky a dezinfekční gely ve velkém je hyenismus. Tyhle věci musí mít především pracovníci ve zdravotnictví, v hromadné dopravě a tak dále, ne my všichni. Všichni teď máme skvělou příležitost osvědčit, že se umíme chovat rozumně a slušně.

Poslední ze své generace: zemřel Freeman Dyson, možná nejvýznamnější z fyziků dvacátého století, kteří nikdy nezískali Nobelovu cenu. (Neměl ostatně ani Ph.D., což by dnes už bylo nemožné.) Byl spolupracovníkem Richarda Feynmana a dopracoval některé jeho myšlenky. Měl nespoutanou fantazii, rád uvažoval o mimozemských civilizacích, postuloval tzv. Dysonovu sféru – odražeč energie hvězdy, který prý dříve či později musí vybudovat každá supercivilizace, aby pokryla své energetické nároky (a podle toho ji najdeme). Bylo mu devadesát šest let. Napíšeme o něm víc, protože si to zaslouží a protože to bude poutavé čtení.

Předchůdce téže generace: moderní fyzika nezačala Einsteinem, kterého zná každý, ani Planckem, kterého zná skoro každý, ale Maxwellem, kterého zná kromě odborníků málokdo. Jako první pochopil a popsal elektromagnetismus v té podobě, v jaké o něm uvažujeme dnes. Slavné Maxwellovy rovnice popisují elektromagnetické pole hutně a elegantně – a jsou postrachem budoucích inženýrů, jednou z hlavních překážek, kterou je třeba zdolat na cestě k titulu (stejně jako medici musejí zvládnout anatomii). Loni vyšel nový Maxwellův životopis, napsal ho velmi přístupně a čtivě známý britský popularizátor Brian Clegg. Já si ho povšiml až teď, s chutí čtu a doporučuji.

Další dvě knihy: sci-fi do vědecké rubriky tak docela nepatří, ale William Gibson, autor slavného Neuromancera, si zaslouží výjimku. Před několika dny

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější