Hrozí Evropě milionová vlna uprchlíků? Rozebíráme motivace tureckého prezidenta a jeho další kroky
Konflikt v oblasti Idlibu sílí. Počátkem února ztratila turecká armáda několik vojáků během střetu s postupující syrskou ofenzivou, ve čtvrtek pak ztratila při útoku syrských jednotek přes 30 vojáků. Únor je tak z pohledu tureckých operací v Sýrii nejtragičtější, pokud jde o turecké ztráty. Kam je prezident Erdogan schopen zajít při balancování své agresivní politiky vůči Damašku, Kremlu a Evropské unii?
V reakci Ankara vyhlásila další vojenskou operaci na území Sýrie. Do Turecka míří další vlny uprchlíků a Erdogan rozhodl otevřít syrským uprchlíkům hranice do Evropy. Jak tato témata souvisejí politicky a jakým směrem se mohou ubírat kroky Turecka v nejbližších dnech?
Hrozí plnohodnotná válka Turecka se Sýrií?
Rostoucí nebezpečí většího vojenského konfliktu kolem Idlibu, poslední významné pozice syrských odpůrců režimu prezidenta Asada, můžeme sledovat od počátku února, kdy zejména prezident Erdogan čím dál častěji hrozil vojenskou operací, pokud syrské jednotky podporované Ruskem a Íránem budou pokračovat v postupu za pozice dohodnuté v Soči v roce 2018.
Turecko se v oblasti Idlibu označuje za ochránce syrských civilistů před brutální politikou Asadova režimu, a proto odmítá jakoukoliv možnost, že by své pozice opustilo nebo jednalo o překreslení deeskalačních linií, jak navrhly Sýrie s Ruskem v posledních týdnech.
Pomyslného vrcholu dosáhla krize mezi těmito dvěma tábory po čtvrtečním syrském útoku, při kterém zahynulo přes 30 tureckých vojáků.
V reakci na to zahájilo Turecko oficiálně novou operaci Jarní štít. Tato eskalace napětí mezi oběma stranami vytváří nebezpečí skutečně otevřeného válečného konfliktu mezi armádou syrského režimu a Tureckem, přestože Turecko oficiálně zaštiťuje operaci jen za účelem sebeobrany svých pozorovacích stanovišť, která jsou součástí dohody z roku 2018. Operace je vedena i snahou zabránit masakru civilistů, další radikalizaci a vlně migrace.
| Turecko | Sýrie | |
| Rozpočet na obranu | 19 mld. dolarů | 1,8 mld. dolarů |
| Počet mobilizovatelných | 35 152 000 | 10 700 000 |
| Aktivních vojáků | 355 000 | 142 000 |
| Rezervisti | 380 000 | 0 |
| Počet letadel celkem | 1055 | 456 |
| Počet tanků | 2622 | 4135 |
| Obrněných vozidel | 8777 | 5370 |
| Dělostřelectvo | 2500 | 3000 |
| Vojenských plavidel | 149 | 56 |
Zdroj: globalfirepower.com
Rozložení sil je ale relativní; zamíchá jím fakt, že za oběma zeměmi stojí armády jejich spojenců. Za Tureckem stojí NATO, za Asada přímo bojují Rusko a Írán.
Hlavní otázkou je, jak se v tomto konfliktu nadále projeví role Ruska. Rusko stojí na
