Deník N

Radikalizuje se nám střední třída, varuje rektorka, o níž se mluví jako o možné kandidátce na prezidentku

Skromně vybavené kanceláři rektorky Danuše Nerudové vévodí lampa v podobě černého koně. Jedná se o dílo nizozemského designérského studia Moooi. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Skromně vybavené kanceláři rektorky Danuše Nerudové vévodí lampa v podobě černého koně. Jedná se o dílo nizozemského designérského studia Moooi. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Debaty kolem reformy penzí se v posledních týdnech značně přiostřují. Také proto, že Česku nezbývá příliš času. Za deset let začnou do důchodu odcházet první populačně silné ročníky, na které není současný sociální systém připravený. Lék se snaží najít Komise pro spravedlivé důchody, v jejímž čele je rektorka Mendelovy univerzity a expertka na daňové systémy Danuše Nerudová. „Společnost se posunula, nicméně nadále aplikujeme daňovou politiku devadesátých let,“ říká Nerudová, o níž se mimo jiné hovoří jako o možné budoucí kandidátce na prezidentku. V rozhovoru pro Deník N mluví i o problémech, jimž čelí ženy, které se chtějí prosadit ve veřejném prostoru a politice.

Začínáme třicet let po revoluci přicházet na to, že kapitalismus musí fungovat jiným způsobem? 

Náš daňový systém zamrzl v devadesátých letech. Aplikujeme daňovou politiku, která měla smysl před třiceti lety, kdy bylo třeba velmi rychle vytvořit vrstvu společnosti, která by měla v rukou investiční kapitál. Nezajímalo nás tehdy nic jiného než neomezený ekonomický růst. Ta stejná strategie je nicméně aplikována setrvačně i nyní, kdy již není potřeba. To má celospolečenské dopady a nám se silně radikalizuje střední třída. Od roku 2005 si totiž polepšila jen velmi málo, protože čelí nejvyššímu efektivnímu daňovému zatížení. Nízkopříjmové skupiny obyvatel těží z daňových slev, na druhé straně spektra tvoří příjmy poplatníků především kapitálové příjmy, kde je daň jiná, zároveň se z ní neplatí sociální pojištění.

Rovná daň nefunguje. Zároveň v honbě za korporacemi, které odvádějí zisky do zahraničí, zvyšujeme administrativní břemeno pro malé a střední podniky, které jsou tahounem ekonomického růstu. Progresivním zdaněním korporací (tedy zvýšením daňové sazby velkým korporacím a snížením daňové sazby malým a středním podnikům) by si státní pokladna mohla přijít až na devatenáct miliard korun.

Kdo z politiků si ale dovolí sáhnout na to, co částečně ztělesňuje porevoluční ekonomický vývoj Česka? 

To je problém, kterému nečelí pouze Česko, ale i další evropské státy. Problém rostoucí nerovnosti je na celém kontinentu. Politiky, které se uplatňovaly v minulosti, se přežily. V minulosti vždy přišla nějaká válka, která byla spojena s výrazným přerozdělením bohatství ve společnosti. V Evropě však díkybohu pětasedmdesát let nebyla válka, a daňová politika preferující alokační funkci daní se tak v jednotlivých zemích vyčerpala. Nůžky se proto začínají rozevírat. My jsme zároveň specifická transformující se republika, kde bylo po revoluci opodstatněné vytvořit společenskou třídu, která bude mít v rukou kapitál a bude ho investovat. Společnost se od té doby posunula, nicméně nadále aplikujeme daňovou politiku devadesátých let. Teď sklízíme to, že jsme se nezamýšleli nad dopady zavedení rovné daně.

Jak nutně jsou tyto změny spojené s tradiční levicovou politikou, která v Česku čelí krizi?

Posunuli jsme se od neomezeného ekonomického růstu k udržitelné ekonomice. Nerostné bohatství není neomezené, planeta je jen jedna a že pokud budeme dál aplikovat prizma neomezeného růstu, bude to na úkor něčeho. A to především na úkor budoucích generací. Nechápu to jako levicovou politiku, ale jako legitimní požadavek mladé generace, aby nemusela omezovat svoje rozhodování na základě dluhů z minulosti. Měli bychom se zaobírat mezigenerační rovností, která je v tuto chvíli výrazně porušena v neprospěch budoucí generace.

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Se Schillerovou se ráda sejdu

Kdy jste se naposledy bavila s ministryní financí Alenou Schillerovou? 

S paní ministryní jsme se naposledy viděly asi před třemi týdny, kdy jsme se sešly společně s panem premiérem na jednání o návrhu důchodové reformy.

Právě ministryně financí Schillerová označila závěry komise za zklamání. Bavila jste se s ní o tom? 

Konkrétní diskuse musí probíhat mezi ministryněmi. Já jsem expert, který přichází s realizovatelnými návrhy. Důchodová reforma má takzvané limity studie, které vyplývají z programového prohlášení vlády a jejích rozhodnutí (jako například rozhodnutí nezvyšovat věk odchodu do důchodu). Návrh samozřejmě nesmí obsahovat něco, co by bylo v rozporu s programovým prohlášením vlády, neboť pak by návrh samozřejmě byl odmítnut a nebyl realizován. Návrh je vytvořen na expertní úrovni, jednání na politické úrovni musí probíhat mezi paní ministryní Schillerovou a paní ministryní práce Janou Maláčovou.

Nejmladší rektorka v republice

Jednačtyřicetiletá profesorka Danuše Nerudová je od začátku své akademické dráhy věrná brněnské Mendelově univerzitě. Na Provozně ekonomické fakultě studovala hospodářskou politiku, po absolvování doktorského studia se začala aktivně podílet na vedení školy, a to z pozice proděkanky i prorektorky. Před dvěma lety stanula v čele brněnské univerzity poté, co společně s kolegy poukazovala na množící se problémy ve vedení školy. Dlouhodobě se zabývá problematikou daní, o kterých pravidelně přednáší i v zahraničí. Pro Evropský parlament například zkoumala rozsah daňových úniků v kauze Panama Papers. Je vdaná, má dva syny.

A chtěla byste se s paní ministryní Schillerovou sejít? 

Samozřejmě se s ní ráda potkám nad návrhy a ráda s ní budu o těch návrzích debatovat.

Premiér Andrej Babiš si stěžoval na rozdíly v komunikaci závěrů důchodové komise, zároveň si paní ministryně musely vyjasňovat výsledné náklady na nultý pilíř důchodů. To může vyvolávat otázky nad podobou vzájemné komunikace. 

Jednání má dvě roviny. Tou první je diskuse v rámci komise, po každé schůzi je tisková konference. Na té poslední se představily tři varianty důchodů, kde jsem jako expertka hovořila o tom, že největší shoda panovala na střední, takzvané technické variantě důchodové reformy (viz box). Paní ministryně Maláčová mě nicméně doplnila s tím, že cílem ministerstva vedeného ČSSD je varianta důchodů označená jako spravedlivá. Domnívám se, že striktní oddělování úrovně expertní od

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější