Potřebná regulace internetu, nebo nebezpečná cenzura? Brusel udělal důležitý krok, teď je řada na nás
Komentář Lukáše Hendrycha: Evropská komise zveřejnila přelomovou strategii vymezující směr, kterým by se Unie měla v oblasti digitálních technologií v příštích dekádách vydat. Její součástí jsou mimo jiné i plány na regulaci internetu, respektive internetových firem a online platforem. Okamžitě se ozvaly hlasy, které Brusel viní z pokusů o umlčení kritických názorů a snahy cenzurovat veřejnou debatu. Tak se podívejme, co se vlastně chystá a proč.
Na koho připravovaná legislativa míří, je všem jasné – Facebook, YouTube, Google a další podobné internetové giganty. Podle Komise se pozice těchto platforem vymyká kontrole a jejich vliv na myšlení stamilionů lidí je dlouhodobě podceňovaný. Internetové společnosti by podle ní měly být zodpovědné mimo jiné za nelegální a nenávistný obsah, které na jejich servery uživatelé nahrávají.
Hate-speech, hate crime či šíření teroristického obsahu však nejsou jedinou motivací plánů na utažení internetových šroubů. Problém podle Komise leží i v masivním a cíleném šíření dezinformací a lží či v netransparentním zadávání politických reklam na internetu, které pro efektivní a přesné zacílení využívají neznámé algoritmy a psychologické profilování. Ty jsou vytvořené na základě osobních dat uživatelů, která jsou často získána pochybnými nebo nezákonnými způsoby.
Například podle místopředsedkyně Komise pro evropské hodnoty a transparentnost Věry Jourové, do jejíhož portfolia výše zmíněná problematika spadá, je cílené šíření dezinformací a fake news – třeba v předvolebním období – ohrožením demokratických procesů a institucí.
„Diskutovali jsme mimo jiné o tom, jak se platformy vypořádávají s výzvami, jako jsou dezinformace či zasahování do voleb. Shodli jsme se na potřebě větší transparentnosti dat a algoritmů, které platformy využívají. Jen tak bude společnost vůči online manipulaci a propagandě více imunní,“ uvedla Jourová po nedávném jednání se zakladatelem Facebooku Markem Zuckerbergem.
„V dlouhodobém horizontu musíme naši společnost obrnit proti online manipulaci a zasahování do našich demokratických procesů. Musíme investovat do digitální gramotnosti, do prosazování kvalitní a nezávislé žurnalistiky a mediálního pluralismu,“ dodala Jourová a zdůraznila, že to vše musí probíhat při zachování základních lidských práv a svobod včetně svobody slova.
Tomu ale odpůrci internetové regulace nevěří a jakékoli zásahy do internetové svobody odmítají. Příkladem
