Deník N

Stát možná dělá na obranu proti epidemii vše, co je třeba, zmatené výroky politiků a úředníků ale na klidu nepřidají

Tisková konference ministerstva zdravotnictví přinesla velmi dobrou zprávu. Analyzujeme, jak moc se jí dá věřit. Foto: ČTK
Tisková konference ministerstva zdravotnictví přinesla velmi dobrou zprávu. Analyzujeme, jak moc se jí dá věřit. Foto: ČTK

Komentář Evy Romancovové: Kdy už si příslušné orgány uvědomí, že přesné a podrobné informování občanů není žádná vedlejší činnost, ale jejich základní povinnost, ke které by měly přistupovat pečlivě a zodpovědně. Už před dvěma lety chtěla mít vláda vybudovaný systém pro strategickou komunikaci, dodnes nemá nic.

Koronavirus plní stránky médií, neexistuje zpravodajská stránka, kde byste si nemohli přečíst články o počtu nakažených i obětí, prohlédnout interaktivní mapky s výskytem ohnisek infekce, nebo dokonce dramatické záběry prázdných regálů nákupních center.

Zároveň experti varují před škodlivostí paniky, upozorňují na to, že jen o něco méně nebezpečnou chřipku zvládáme každý rok, aniž by se musely domácnosti zásobit a očekávat apokalypsu. Již od počátku informování o infekci z Číny se samozřejmě rojí i neověřitelné informace, například o tom, jak byl virus vyvinut v USA a uměle vypuštěn do světa. Řada jednotlivců i organizací se snaží vyvracet dezinformace, které se jako obvykle šíří po sítích rychlostí blesku. A do této velmi zjitřené atmosféry česká média zcela správně stále častěji konfrontují výkonnou moc s dotazy, zda je naše země na koronavirus připravena.

Premiér a odpovědní ministři denně poskytují ujištění, že vše je v pořádku, plány jsou připraveny a příslušné složky vše zvládají. V médiích ale vycházejí články, které vzbuzují dojem, že vše pod kontrolou není. Například expert, který doprovázel studenty vracející se z Íránu, serveru Novinky.cz sdělil, že o jejich návratu z rizikové oblasti na letišti nikdo nevěděl a zdravotnické orgány se o skupině dozvěděly jen náhodou. Sám údajně ví o dvou podobných případech, o které nikdo nejevil zájem.

Na sociálních sítích se objevují zprávy od lidí, kteří se údajně vrátili z postižených oblastí s příznaky onemocnění, a přesto nebyli vyšetřeni, i když se vyšetření dožadovali.

Smyslem tohoto textu není dohadovat se, zda jsou popsaná selhání skutečná, nebo domnělá, zda jsou systémová, nebo náhodná. Ani sebelepší krizový systém nemůže zvládnout nárazovou situaci, která se neopakuje příliš často, bez zádrhelů. Není třeba hned podezřívat stát, že leží s rukama za hlavou a pozoruje oblaka v blažené nevědomosti o epidemii, která se šíří z Asie. Mnohem pravděpodobnější je, že se zdravotnická zařízení zásobují, správa hmotných rezerv rezervy navyšuje, ministerstvo vnitra oprašuje vzory nařízení, kterými povolává do policejní služby vojáky, ministerstvo zdravotnictví koordinuje hygieniky v regionech a každý v daném okamžiku ví, co má dělat. Tím spíše, že se konečně schází ústřední epidemiologická komise, která má přece s takovými situacemi zkušenosti.

Navenek to ale působí jinak. Ne nadarmo

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější