Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Teplota, kašel po návratu z Itálie. Kdy se nechat testovat, aby člověk nic nezanedbal, ale ani nešířil paniku

Ilustrační foto: Chang Duong, Unsplash
Ilustrační foto: Chang Duong, Unsplash

Někteří lidé si po návratu z rizikových oblastí Itálie stěžují na to, že jim nemocnice odmítá udělat testy na koronavirus, i když mají příznaky chřipky. Nemocnice také registrují případy, kdy člověk po příjezdu z Itálie přichází s vysokou horečkou a kašlem do čekárny mezi ostatní pacienty. Jaký má být správný postup pro ty, kteří se vrátili z rizikových oblastí? Co mají udělat pro to, aby nic nezanedbali, ale zároveň aby nešířili zbytečnou paniku? Přehledně shrnujeme všechny důležité otázky.

Byl jsem v zasažených oblastech, vrátil jsem se domů, ale nemám žádné příznaky.

V tuto chvíli jsou za rizikové oblasti považované italské regiony Emilia-Romagna, Lombardie, Piemont a Veneto. Takzvanou cestovatelskou anamnézu mají lidé, kteří tu pobývali v období od poloviny ledna 2020. Rizikovými oblastmi jsou také země jihovýchodní Asie a Írán. Podle lékařů by tito lidé měli raději po návratu domů zůstat čtrnáct dnů doma. A to i v případě, kdy se člověk cítí zatím zcela zdráv. „Po návratu lidí domů z potvrzených ohnisek rozšíření koronaviru v severní Itálii  (Codogno, Castiglione d’Adda, Casalpusterlengo, Fombio, Maleo, Somaglia, Bertonico, Terranova dei Passerini, Castelgerundo e San Fiorano, Vo‘ Euganeo) se týkají čtrnáctidenní karantenní opatření.  A to i v případě, kdy se zatím cítí zdráv. V případě, že má člověk po návratu z těchto oblastí zvýšenou teplotu a kašel, je potřebné  řešit zdravotní stav se svým ošetřujícím lékařem přes telefon,“ říká Růžena Halířová, ředitelka protipandemického oddělení Krajské hygienické stanice v Olomouci. Lékař by měl správně tyto pacienty, kteří se vrátili ze zasažených oblastí a mají příznaky chřipky, hlásit hygienické stanici.

Po návratu z Itálie mám lehké příznaky chřipky a obávám se, že mohu mít koronavirus. Co mám udělat jako první?

V první řadě kontaktovat lékaře telefonicky, rozhodně nechodit hned do nemocnice. „Pokud mají lidé po návratu z Alp jen lehčí chřipkové příznaky, bez vysokých horeček a bez dušnosti, rozhodně by neměli panikařit. Na horách mohli nastydnout, stačí, když se při lyžování zpotí. Navíc probíhá chřipková sezona,“ upozorňuje Růžena Halířová. Lidé by měli  v případě zhoršení zdravotního stavu volat buď svému praktickému lékaři, večer na nejbližší lékařskou pohotovost, nebo do nemocnice. Měli by popsat všechny okolnosti toho, co konkrétně v zasažených oblastech dělali.

Někteří lidé na sociálních sítích a v médiích píší, že po návratu z Itálie měli vysoké horečky a kašel a šli rovnou do nemocnice, kde mezi ostatními pacienty čekali dlouhé hodiny na ošetření.

Podle epidemiologů dělá takový člověk obrovskou chybu. „Osoby s cestovatelskou anamnézou a příznaky koronaviru by vůbec neměly do nemocnice chodit. Je třeba nemocnici nejprve kontaktovat telefonicky a domluvit se. Pokud lékař vyhodnotí, že je potřeba, aby byl dotyčný vyšetřen, zdravotnické zařízení se na příjezd pacienta připraví. Vyšetří ho ve zvláštní oddělené místnosti, lékaři budou mít ochranné pomůcky a podobně. Pokud přijde člověk s příznaky koronaviru do čekárny plné lidí, kteří už mají oslabenou imunitu kvůli své nemoci, chová se krajně nezodpovědně,“ upozorňuje epidemioložka.

U jakých příznaků začne nemocnice pacienta testovat na koronavirus?

Klíčový je podle lékařů suchý, dávivý kašel. „Vysoké horečky se objevují u zhruba 85 procent pacientů, u některých z nich může nákaza koronavirem probíhat i bez vysokých teplot. To, co je ale zcela typickým příznakem, je úporný suchý kašel nebo dechová nedostatečnost,“ upozorňuje náměstek ministerstva zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula. „Pokud má dotyčný tyto příznaky, lékař ho po telefonu nasměruje na místo vyšetření tak, aby se nepotkal s ostatními pacienty.“

Co dělat, pokud se můj stav náhle zhorší? Kdy volat záchranku?

Obecně platí, že záchranná služba se má volat jen v případech přímého ohrožení života či zdraví nebo při náhlém zhoršení zdravotního stavu. „Podobně to platí i v případě pacientů s koronavirem. Pacienti, kteří mají vyšší teplotu a mírný kašel, by rozhodně ze strachu neměli volat 155,“ říká mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová. Ve chvíli, kdy má člověk dušnost, problémy s dechem nebo velmi vysoké horečky, je podle Prymuly na místě zvážit přivolání záchranné služby.

Mám pochybnosti nebo obavy, které se týkají koronaviru. Kam se obrátit?

S rozšířením případů koronaviru přibývají i počty lidí, kteří volají na tísňovou linku 155, která je ale určena pro přivolání pomoci. „Moc prosíme veřejnost, aby ohledně informací o situaci či o správném postupu při podezření na onemocnění koronavirem nepoužívala tísňové volání, ale aby se obracela na informační linky,“ říká Poštová. Státní zdravotní ústav má speciální informační linku na čísle 724 810 106. Linka je v provozu od 9 do 21 hodin. Další informace jsou například na stránkách ministerstva zdravotnictví nebo Státního zdravotního ústavu.

Je pravda, že lékaři nechtějí testovat pacienty s podezřením na koronavirus proto, že je testů málo?

Ministerstvo zdravotnictví to vylučuje. „V tuto chvíli se provádí testy centralizovaně, a to ve Státním zdravotním ústavu. Zatím má kapacitu sto testů denně, což bohatě stačí,“ říká Prymula. V tuto chvíli experti v Česku otestovali zhruba stovku lidí, všechno zatím s negativním výsledkem.

Vrátím se z rizikových oblastí a chci mít jistotu, že jsem v pořádku. Mohu si udělat na vlastní náklady test na koronavirus?

V tuto chvíli to podle náměstka Prymuly možné není. „Tyto testy pro vlastní použití na běžném českém trhu momentálně nejsou, respektive jejich dodací lhůta je delší. Podle našich informací by ale měly být k dispozici do několika dnů.“

Odkdy má smysl nechat se testovat? Ukáže se onemocnění třeba druhý den po nákaze?

V prvních dnech po nákaze nemá podle epidemiologů testování moc velký smysl. Často se totiž ukazují takzvané falešně negativní výsledky. „To, že se čtvrtý den nechám otestovat a výsledek je negativní, ještě neznamená, že nejsem nakažený. Průkazný je tento test až za 10–14 dnů od nákazy. Proto se testy u lidí s podezřením na koronavirus opakují,“ dodává Prymula.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Zůstaňte v obraze a sledujte nejčerstvější informace kolem koronaviru na jednom místě.

Koronavirus

Odemčeno o koronaviru

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější