Husní Mubarak: Národní hrdina i krutovládce, kterého smetlo arabské jaro
Husnímu Mubarakovi sice hrozil trest za tvrdé potlačení protivládních protestů, nakonec jej však jeho krajané uctili státním pohřbem. Nejdéle vládnoucí egyptský politik od dob osmanského místodržícího Muhammada Alího zemřel včera v 91 letech.
Zprávu o jeho úmrtí ohlásila egyptská státní televize, nicméně bez uvedení příčiny úmrtí. Rodinní příslušníci se však nechali slyšet, že byl hospitalizován.
Mubarak byl prezidentem pocházejícím z vojenského prostředí, což je v Egyptě tradice již od pádu monarchie. Narodil se v roce 1928 ve vesnici Kafr Al-Musajliha severně od Káhiry a pocházel z chudých poměrů.
Po ukončení vojenské akademie začal armádní kariéru jako pilot stíhacích letounů. Později se ambiciózní muž vyznamenal především v jomkipurské válce mezi Izraelem a Egyptem. Tato válka byla pro Egypt i pro celý arabský svět důležitým milníkem, neboť částečně padl mýtus, že s Izraelem se nedá bojovat.
Mubarak, který byl v tu dobu již velitelem egyptského letectva a rovněž náměstkem ministra obrany, sehrál důležitou úlohu v překvapivém útoku na Izrael během významného židovského svátku Jom kipur. Z velitele egyptského letectva, které prý úspěšně zasáhlo až 90 % svých cílů, se tak stal národním hrdinou.
Ačkoli v pozdějších fázích války již Egypt tahal za kratší konec, přesto tyto události vedly k izraelskému navrácení Sinaje. Mubaraka jmenoval roce 1975 prezident Anvar as-Sádát svým viceprezidentem, kterým zůstal až do atentátu na tehdejší egyptskou hlavu státu v roce 1981.
Nástup Mubaraka do prezidentské funkce je
