Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Lidi, kteří se vrátili z Itálie, kvůli nákaze nevyhledáváme. Je to na osobní odpovědnosti každého, říká hlavní hygienička

Hlavní hygienička Eva Gottvaldová. Foto: ČTK
Hlavní hygienička Eva Gottvaldová. Foto: ČTK

Podle hlavní hygieničky a náměstkyně ministra zdravotnictví Evy Gottvaldové jsou všechny instituce připraveny na možnost, že by nákaza koronavirem dorazila do Česka. „Máme zavedená opatření na letištích, monitorujeme situaci. Všechny instituce, kterých by se to mělo dotýkat, jsou připraveny,“ říká hlavní hygienička v rozhovoru pro Deník N. „Koronavirus je pro nás nový a to ovlivňuje naše opatření,“ dodává.

Stát podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly plánuje, že by se lidé, kteří pobývali v rizikových oblastech, hlásili hygieně. Stát by je tak mohl lépe vystopovat. Lidé se z Itálie ale přece už vracejí. Proč to tedy Česká republika nedělá už teď?

Teď aktivně nevyhledáváme lidi, kteří přijeli, protože máme jen určité kapacity a musí v tom být určitá míra organizovanosti. Ale mohu vás ujistit, že krajské hygienické stanice spolupracují. Někteří jedinci se nám hlásí i sami. Důležité je šíření povědomí. Pokud byl někdo v rizikové oblasti, je na jeho osobní zodpovědnosti, jak se chová. Když pak na sobě pocítí první příznaky respiračního onemocnění, měl by zavolat svému lékaři a říct mu, v jaké byl destinaci. Poradit může i příslušná klinika infekčních onemocnění. Není dobré jít do čekárny, ale nejprve zavolat a domluvit se na schůzce.

Mluvíte o individuální zodpovědnosti, ale co odpovědnost státu? Situace v Itálii je známá už od víkendu. Inkubační doba koronaviru může být 14 dní a déle. Proč si rizikové lidi stát nepodchytí už teď?

Infekční onemocnění tady byla, jsou a budou. Koronavirus je pro nás nový a to trochu ovlivňuje naše opatření. Už tu máme ale nastavená pravidla pro běžná infekční onemocnění, jako jsou například chřipka nebo spalničky, v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví. Krajské hygienické stanice mají poměrně dobře definované kroky, díky kterým by mělo být zabráněno šíření těchto nemocí.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch svolal na tento čtvrtek Ústřední epidemiologickou komisi. Proč se tato komise sejde až ve čtvrtek a tyto úkoly už několik dní neplní?

Tyto kroky plněny jsou. Epidemiologickou situaci sledují krajské hygienické stanice. A dělá je i Státní zdravotní ústav.

Ale nedělá je Ústřední epidemiologická stanice.

Ale to je pracovní orgán vlády, který se svolává z podnětu pana ministra. A pan ministr naznal, že ta situace, kdy je vhodné tuto ústřední epidemiologickou komisi svolat, je tento týden. Právě na základě vývoje a sledování vývoje epidemiologické situace.

A proč se nesešla už dřív, když o té situaci víme od víkendu?

Pan ministr stanovil termín na čtvrtek.

Proč až ve čtvrtek?

Já toto rozhodnutí respektuji, ale nepřísluší mi ho komentovat. Pan ministr rozhodl, že to bude ve čtvrtek.

A jaký je ten důvod? Každý ministr za sebe může do této komise poslat zástupce až na úrovni ředitelů odborů. A ty přece není tak složité sehnat dříve.

Bylo rozhodnuto i na základě toho, že se mění epidemiologická situace. V pondělí zasedal výbor pro zdravotní bezpečnost na evropské úrovni. Jde i o to, abychom měli dostatečné informace od kolegů ze zahraničí.

Takže se komise nesešla kvůli tomu, že neměla dostatek informací?

Je to jeden z aspektů.

Jsme ve fázi připravenosti

Česko má pandemický plán z roku 2011, který vychází ze zkušeností a metodiky Světové zdravotnické organizace. Kdy se spustí? 

Tam záleží právě na základě zhodnocení situace a rizik. Pokud se na našem území objeví jeden případ, je to jiné, než kdyby tu došlo k epidemickému šíření na území více krajů. Potom by se postupovalo podle pandemického plánu.

Ale podle tohoto pandemického plánu se postupuje, i když se virus ještě nešíří přímo na našem území.

My jsme autonomní stát. Na našem území platí pandemický plán na úrovni České republiky. Ale ty mechanismy samozřejmě odpovídají krokům, které jsou činěny na evropské úrovni a na úrovni Světové zdravotnické organizace.

Kroky pandemického plánu jsou vždy rozděleny na situace, kdy nákaza ještě není uvnitř státu, a kdy už je. To znamená, že nějaké kroky jste podle tohoto plánu museli udělat už teď. 

Ano, ale to je přesně to, co děláme. My teď máme zavedená opatření na letištích, monitorujeme situaci. Jsme ve fázi takzvané připravenosti. To znamená, že všechny instituce, kterých by se to mělo dotýkat, jsou připraveny.

To je která z těch šesti fází?

Fáze, které jsou dány v pandemickém plánu, jsou psané na chřipku. Toto je nová infekce. To nelze definovat přímo do těchto fází.

Ve fázích pandemického plánu se píše obecně o viru.

Ano, ale je to primárně dělané na chřipku. O chřipkovém viru máme více informací. Teď jsou důležité algoritmy činností a postupů. Teď jsme ve fázi připravenosti, kdy ještě nebyla nákaza zavlečena do republiky. Ale může se tak stát.

Jinými slovy Česko nepostupuje podle pandemického plánu, protože tento pandemický plán je určený na chřipku a ne na jiný virus?

To mi vkládáte do úst něco, co jsem neřekla.

Já se vás ptám.

Ten pandemický plán má určité algoritmy činností a postupů a podle těch se postupuje. Tyto činnosti jsou poté navázány ještě na zákonné normy, které máme, a také na plány připravenosti a krizové plány, které mají mít připravené jednotlivé resorty.

V pandemickém plánu je napsáno, že v té fázi, ve které bychom teď měli být, by mělo ministerstvo pracovat na komunikační strategii k případnému výskytu infekce v České republice a měla by vzniknout aktivní pracovní skupina pro komunikaci. Vznikla tedy?

To je dotaz na naše tiskové oddělení. Naše tiskové oddělení se věnuje komunikaci s veřejností a s médii.

A má tiskové oddělení svoji aktivní pracovní skupinu pro tento konkrétní případ?

Má vymezené pracovníky, kteří se věnují komunikaci této otázky.

Spoustu neznámých

Na webu ministerstva zdravotnictví jsem se dočetl, že mezi ohrožené skupiny patří při nákaze koronavirem děti. Nejnovější výzkum od Chinese Center Of Disease Control And Prevention, který vyšel v pondělí, ale tvrdí opak. O dětech jako rizikové skupině vůbec nepíše. Vyplývá z něj naopak, že ve věku pod devět let nejsou evidovaná téměř žádná úmrtí a že riziko stoupá s věkem. Nevadí vám, že na ministerstvu zveřejňujete nepřesné informace? 

Je třeba vědět, že děti, které ještě nemají vyvinutý imunitní systém řádně, jsou obecně považovány za rizikovou skupinu. U této nemoci ještě nemáme přesnou informaci, jak to je.

Podle studie, kterou jsem citoval, to ale není tak, jak zmiňuje ministerstvo zdravotnictví na webu.

Pane redaktore, spoustu informací o tomto viru ještě nevíme. Diskutuje se o tom, jak moc probíhají bezpříznaková onemocnění, jaké jsou způsoby přenosu, jestli to mohou přenášet i asymptomatičtí jedinci. Toto jsou informace, které ještě neznáme a nevíme je ani ve vztahu k dětem.

Tyto informace jsou vlastně zhodnocení epidemiologické situace z údajů, které jsou dostupné. Z těch se jeví, že nejvíce zasaženou skupinou jsou dospělí. Nejzávažnější průběhy infekcí jsou u jedinců, kteří už nějaké onemocnění mají nebo jsou vyššího věku. Tam je i nejčastěji připisováno úmrtí. Světová zdravotnická organizace posílá své mezinárodní experty do Číny. V Itálii diskutuje tým expertů, kteří se věnují právě těmto otázkám a aspektům.

Já tomu rozumím, ale z jakých informací tedy vycházelo ministerstvo zdravotnictví, když napsalo na svůj web pro občany, že v rizikové skupině jsou děti?

Vycházelo z obecně dostupných informací, které byly v té době.

Proč tedy nejsou aktualizované?

Pane redaktore, vycházely z obecně dostupných informací o infekčních onemocněních.

Nemůžete tak zbytečně vyvolat paniku, když zmiňujete děti jako ohroženou skupinu?

Jedinci s nedovyvinutým imunitním systémem rizikovou skupinou jsou. O tom, jak se dále tahle infekce projevuje, bohužel ještě potřebujeme další informace. Nedá se tedy říct, že by tahle informace byla úplně špatná.

Co znamená úplně špatná?

Neodborná nebo nesprávná. Vycházíme z informací, které máme k dispozici.

Za den a půl je jasno

Jak se lze už teď účinně chránit před koronavirem?

Jednou z možností je samozřejmě zvážit cestování do míst, kde jsou ohniska nákazy. Je to onemocnění, které se, předpokládáme, šíří kapénkovou infekcí, tudíž platí obecná nespecifická pravidla, jak se chránit. Tedy vyhýbat se větším uskupením lidí, vyhýbat se užšímu kontaktu s lidmi, kteří vykazují příznaky respirační nákazy, dodržovat důkladnou respirační hygienu a umývat si důkladně ruce.

Rouška nefunguje.

Rouška funguje do té míry, že zejména chrání vaše okolí, když jste třeba nachlazený. Samozřejmě že tam určitá bariéra je. Do určité míry se ten přenos může zmírnit. Ale abyste byl opravdu chráněn, musel byste mít specifický respirátor definovaného stupně ochrany.

Jak se koronavirus přesně testuje?

Dělá se to takzvaným testem PCR, při kterém je testován výskyt nukleové kyseliny ve výtěru krku, když to řeknu velmi zjednodušeně.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Za jak dlouho jsou pak hotové výsledky? 

Testování trvá asi šest hodin. Následuje pak distribuce do laboratoře, vyhodnocení a podobně.

Takže když se zeptám explicitně, za jak dlouho se člověk dozví, zda má koronavirus?

Do dne, do dne a půl.

A má Česko dostatek těchto testů k dispozici?

Ano.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v podcastu Studio N.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Koronavirus

Odemčeno o koronaviru

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější