Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jak by to vypadalo, kdyby se v Česku rozšířil koronavirus? Ministr zdravotnictví může prakticky cokoli

Epidemiologové z evakuačního letu z Číny. Foto: ČTK
Epidemiologové z evakuačního letu z Číny. Foto: ČTK

V severní Itálii jsou stovky nakažených koronavirem, celá města v karanténě, úřady zrušily benátský karneval i utkání fotbalové ligy. To vše v době, kdy do země za lyžováním vyráží i Češi. Proto se nabízí otázka, jak je Česko na nákazu připraveno.

Ministerstvo zahraničí už Čechům doporučilo, aby se zasaženým oblastem vyhnuli. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula upozorňuje na to, že právě s ohledem na popularitu země mezi českými lyžaři je situace závažnější, než když se virus dosud šířil povětšinou na území Číny.

„Budeme se muset připravit i na krizové situace, pokud by byla infekce zavlečena do České republiky. Plánujeme, že by se lidé, kteří budou pobývat v rizikových oblastech, nahlásili hygieně. Následně bychom je mohli snáze stopovat. Chceme mít přehled,“ řekl Prymula Deníku N. Problematické podle něj je, že příznaky se u velké části nakažených mohou projevit až po jejich návratu.

Jako v Itálii?

Vláda se proto chystá na to, že se nákaza Česku nevyhne. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), který na čtvrtek svolal Ústřední epidemiologickou komisi, je Česko připraveno a zatím přistoupilo pouze k preventivním opatřením.

Jaké by mohly být další kroky, pokud se tu nákaza objeví? Uzavírání měst, rušení veřejných akcí, povolání armády či nábor dobrovolnického personálu. Jak vysvětluje náměstek Prymula, ministerstvo zdravotnictví má při vysoké míře nebezpečí možnost udělat „v rámci legislativy prakticky cokoliv“.

„Pokud by se objevilo několik případů a byly nakupeny v jedné lokalitě, přistoupilo by se k podobným opatřením, jaká dělá severní Itálie. Bylo by nutné zaktivovat celý systém, včetně policie, ministerstva vnitra, armády, zásobování i hasičů,“ popisuje Prymula.

Jeho slova potvrzuje i mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá, podle níž je v případě nedostatečných kapacit možno povolat „vojáky v činné službě a příslušníky Vězeňské služby ČR nebo Celní správy ČR“.

Itálie koncem minulého týdne rozhodla, že zasažené města a obce uzavře, aby zabránila dalšímu šíření nákazy. Když někdo karanténu opustí, může být stíhán či pokutován. Stejný postup v případě krizové situace nevylučuje ani české ministerstvo zahraničí – zákon mu to umožňuje.

„Impulzem pro případné zavedení represivních opatření, jako je omezení pohybu lidí, by určitě bylo, pokud by se koronavirus začal v rámci Evropy masivně šířit nebo by to doporučily evropské autority a WHO,“ řekla mluvčí resortu Renata Povolná.

V tom, jak přesně by se postupovalo, se jednotlivá ministerstva rozcházejí. Podle náměstka Prymuly by hejtman ohroženého kraje vyhlásil stav ohrožení a následně by mohlo ministerstvo konat. Ministerstvo vnitra zase říká, že by jednalo na základě doporučení Ústřední epidemiologické komise.

Jenže podle zákona musí nouzový stav, který státu umožní omezit práva a svobody občanů (například svobodu pohybu a pobytu v případě uzavření měst), vyhlásit vláda, nikoli hejtmani.

Schengenský kodex pak jednotlivým státům umožňuje v případě závažného ohrožení života a zdraví dočasně uzavřít i vnitřní hranice v rámci EU.

Plán z roku 2011

Česko má dokumenty, jimiž by se v případě rozšíření nákazy mělo řídit. Pandemický plán pochází z roku 2011 a vychází ze zkušeností a metodiky Světové zdravotnické organizace. Ta popisuje šest úrovní, kterými pandemie prochází.

Ministerstvo zdravotnictví chce tento plán aktivovat ve chvíli, kdy se v Česku objeví první případ koronaviru. Může pak začít využívat i připravená zdravotnická zařízení.

„Máme specializovanou Nemocnici na Bulovce, dále lze aktivovat Specializovanou vojenskou nemocnici v Těchoníně. Celkem je možné využít až 1000 lůžek na infekčních odděleních po celé republice. Pokud by tyto kapacity byly překonány, bude zaktivováno zařízení, které se primárně nevěnuje péči o infekční pacienty, a bude upraveno za tímto účelem,“ řekla mluvčí ministerstva zdravotnictví Renata Povolná.

Vojenské Centrum biologické ochrany v Těchoníně na Orlickoústecku je určené právě pro podobné situace, mezi jeho hlavními úkoly armáda uvádí „izolaci nositelů nebezpečných nákaz a zabránění riziku šíření nákazy v ostatní populaci“.

„Pokud by to byl opravdu nebezpečný patogen, platila by kaskáda (postupování pacienta) Bulovka a následně Těchonín. Pokud případů bude hodně, budou zapojeny fakultní nemocnice,“ popsal už dříve pro ČT24 případný postup náměstek Prymula.

Na případnou krizovou situaci se chystá i Správa státních hmotných rezerv. „Mohu potvrdit, že ministerstvo zdravotnictví rozhodlo o mimořádném navýšení nouzových zásob roušek. V tuto chvíli ještě upřesňuje jejich specifikaci,“ sdělil šéf organizace Pavel Švagr.

Správa pro podobné případy udržuje zásoby přesně podle Krizového plánu pro pandemie. „Konkrétně jde o bio boxy, roušky, ochranné obleky, rukavice a brýle. Přesná čísla u nouzových zásob nesdělujeme, ale bio boxů máme desítky, ostatní zásoby jsou v řádu desítek tisíc kusů,“ dodal Švagr. Pokud ministerstvo rozhodne o použití nouzových zásob, je podle něj správa připravená je okamžitě přivézt tam, kde budou potřeba.

Pandemický plán i zákon počítají i s tím, že v případě krizové situace bude potřeba povolat dobrovolníky z řad občanů, případně využívat soukromé laboratoře.

„Záleží na míře závažnosti. Při běžné záležitosti by se třeba jen posílila kapacita lůžkových budov. Při vážnějších případech, kdy bude potřeba častější testování, bychom skutečně mohli využívat i soukromé laboratoře. Škála je pestrá,“ vysvětluje Prymula.

Ministerstvo zdravotnictví by pak mělo na starost komunikační kampaň, která je rovněž součástí plánu. Už nyní funguje speciální internetová stránka, kterou za tímto účelem ministerstvo vytvořilo.

Na nedostatečnou informovanost si stěžují kraje. Například pražský náměstek pro bezpečnost Petr Hlubuček říká, že hlavní město dosud žádné informace od ministerstva zdravotnictví nedostalo. „Žádné doporučení v této konkrétní věci od ministerstva zdravotnictví zatím nepřišlo, nicméně sami záležitost monitorujeme a chystáme nutná opatření pro zajištění maximální bezpečnosti obyvatel Prahy,“ říká.

Fake news

Problém by mohlo způsobit i šíření dezinformací o nákaze, které by mohlo přispět k panice. První konspirační teorie už se ostatně internetem šíří.

Zmiňuje to i náměstek Prymula, podle nějž by fámy mělo řešit ministerstvo vnitra a bezpečnostní rada státu. „Musí se postupovat koordinovaně, protože se šíří celá řada falešných informací. S tím se musí bojovat a nepravdy vyvracet,“ říká.

Ministerstvo vnitra ale říká, že dezinformace patří do působnosti jednotlivých resortů. Ministr Jan Hamáček (ČSSD) žádný mimořádný postup proti fámám neplánuje. „Na práci Centra proti terorismu a hybridním hrozbám by se nic nezměnilo,“ řekl.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Koronavirus

Odemčeno o koronaviru

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější