Před sedmdesáti lety umučili estébáci pátera Toufara. Vše, co komunisté jeho smrtí zamýšleli, se obrátilo proti nim
Ten příběh dodnes znepokojuje: kněz Josef Toufar je zatčen tajnou policií poté, co se v kostele v Číhošti o třetí adventní neděli během jeho kázání několikrát pohnul kříž na oltáři. Psal se rok 1949, zemi už téměř dva roky ovládali komunisté a pohyb kříže zaujal v nejistých dobách věřící. Bylo třeba jednat: Toufara nutí vyšetřovatel k přiznání, že pohyb sám zinscenoval, kněz je mučen a dne 25. února 1950 umírá.
Má být tajně pohřben pod falešným jménem a zapomenut. Jenže stane se přesný opak. Toufarův příběh, který měl být příběhem usvědčujícím katolickou církev z klamu a podvodu, se sám stal obžalobou totalitního komunistického režimu. Usvědčuje jej ovšem i z mnoha dalších podlostí a hrůz.
Můžete odkazovat na náhodu nebo na zákon nezamýšlených důsledků, ale někdo třeba řekne, že právě tohle je ten zázrak, větší než dodnes nevysvětlený pohyb křížku v kostele, zázrak, který stojí za naši pozornost.
Protože naprosté selhání původního záměru tehdejší moci je propojeno s mnoha dalšími událostmi, které s odstupem času následovaly. Toufar není zapomenut, jeho ostatky byly prokazatelně nalezeny, identifikovány a v roce 2015 uloženy do hrobky v Číhošti. Na slavnostní mši promluvil arcibiskup pražský a primas český Dominik kardinál Duka. Přišly davy lidí, aby uctili památku oběti komunistické zvůle. A kytici poslal prezident.
V pravý opak se změnil i dobový propagandistický film o Číhošťském zázraku: jsou na něm vidět záběry Josefa Toufara ve zbídačelém stavu a s následky mučení. A obsahuje též řadu věcných chyb. Film se zachoval a dnes je tak docela názornou ukázkou tehdejší zvrácené propagandy.
Katolická církev zahájila proces, na jehož konci by měl být Toufar blahořečen. Už dnes je ovšem symbolem, mučedníkem a jednoznačnou obětí totalitního režimu.
Vše prostě dopadlo přesně obráceně, než si přáli ti, kteří manipulovali s pravdou, s dějinami a životy našich dědů a otců.
Jan Bula, Akce K a další zvěrstva
Tím spíše, že příběh Josefa Toufara je navíc plný symbolů: samotná Číhošť na Havlíčkobrodsku leží přímo v geografickém středu republiky a z nedalekého vrchu je za dobrého počasí někdy vidět až na pohraniční Krkonoše. Toufar umíral ve stejné budově v pražské Legerově ulici jako později další český mučedník svého druhu, Jan Palach. A Toufarova smrt připadá na stejný den, kdy si komunisté připomínali výročí uchvácení moci, 25. únor.
Navíc letošní toufarovské výročí není vůbec osamocené. Ve stejném roce, v němž umírá Toufar, se odehraje i Akce K – likvidace katolických mužských řeholních řádů.
A letos dne 24. června si připomeneme
