Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Týden s vědou, technikou a změnami na Betelgeuze

Betelgeuze a její poloha v souhvězdí Orionu. Tento snímek ovšem nepochází z ESA, ale z Hubbleova vesmírného teleskopu. Foto: NASA
Betelgeuze a její poloha v souhvězdí Orionu. Tento snímek ovšem nepochází z ESA, ale z Hubbleova vesmírného teleskopu. Foto: NASA

První lék vyvinutý převážně počítačovým programem prochází testy a vede si dobře. Netýká se ovšem koronaviru, který si – ze svého hlediska – také vede dobře. Několik fyziků v Austrálii tvrdí, že velmi jednoduchými prostředky zvládli jadernou fúzi. Ne, nebyl to nudný týden.

Špatné zprávy: virus SARS-CoV-2 je v Evropě a není pod kontrolou. Dosavadní průběh epidemie v Itálii v zásadě opakuje to, co jsme o několik dnů dříve viděli v Íránu – bez varování se jako první objevily vážné a smrtelné případy. Nejpravděpodobnější vysvětlení je nasnadě. Virus je v zemi přítomný již delší dobu a ve větším množství, u řady lidí proběhne onemocnění zcela bez příznaků, u řady jiných se zamění s obyčejnou chřipkou, jejíž sezona právě probíhá. Do lékařské péče a k důkladným testům se dostanou jen ti, u nichž nastanou vážné komplikace. Teprve pak se začne zkoumat epidemiologická situace v jejich okolí a přikročí se ke karanténě, jako se to teď děje v Itálii. To nejspíš znamená stavět ohradu poté, co kůň už utekl, ale je těžko představitelné, že by se vláda zachovala jinak.

Mimo jiné z toho plyne značná pravděpodobnost, že se nákaza nevyhne České republice, což ostatně platí už od prvního výskytu nemoci Covid-19 v Číně. Je nejvyšší čas zajímat se, jak je připravena veřejná správa a zdravotnictví. Větší hrozbou než samotný virus může být nekompetentnost úřadů a panika mezi obyvateli. Nedůvěra k autoritám, jakkoli pochopitelná a oprávněná, se nám může v krizové situaci vymstít. Zkusme si představit, jak by probíhala karanténa, dejme tomu, Příbrami a Dobříše, což počtem obyvatel i vzdáleností od velkoměsta zhruba odpovídá italské situaci. (Více o koronaviru najdete průběžně v našem zpravodajství.)

Málo uvěřitelné zprávy: australská firma HB11 (to jméno má svůj důvod), spin-off založený vědci z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney, ohlásila, že disponuje technologií pro energeticky využitelnou jadernou fúzi. Byla by to vědecká senzace století, překonatelná snad jen kontaktem s mimozemšťany či strojem času, kdyby to byla pravda a kdyby byla převeditelná do průmyslových rozměrů. Což je málo pravděpodobné, bohužel.

Australský tým, který vede málo známý mladý fyzik Warren McKenzie, tvrdí, že docílil fúze pomocí ostřelování nejběžnějšího izotopu boru, B-11, jádry atomu vodíku, tedy protony (nikoli jádry drahého a špatně dostupného tritia, které je pro fúzní experimenty většinou nezbytné). Reakci pak udržují lasery, což je jedna z používaných technik i při konvenčnějších pokusech o fúzi. McKenzie tvrdí, že jejich reakce se obejde bez tepelného výměníku a parní turbíny, nezbytného vybavení dnešních jaderných elektráren. Proud lze prý odebírat přímo z reaktoru.

Víc se neví. Neví se, jak dlouho se dá reakce udržet, neví se, jestli produkuje víc energie, než sama spotřebuje. A především se neví, zda reálně

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější