V čem jsou jiné dnešní děti? Kluci získávají postavu holek. Začátek puberty klesá pod desátý rok
„To za našich mladých let…“ Každá generace má nevyhnutelně pocit, že byla zdatnější a schopnější než ta nastupující. Je to ale skutečně pravda? Liší se dnešní generace dětí i v měřitelnějších parametrech, než je náš pocit, že jsme byli samostatnější a zodpovědnější? Zeptali jsme se odborníků z nejrůznějších oborů, čím se liší děti od svých rodičů či prarodičů.
Oblastí, v níž se současné děti prokazatelně liší od generace svých rodičů a prarodičů, je nástup puberty. „Problematika změn růstu a puberty aktuálních dětí je dost složitá – obecně lze říci, že v důsledku nedostatku pohybu rostou a dospívají dnešní děti dost odlišně od generací předchozích,“ říká Petr Sedlak, růstový antropolog z Karlovy univerzity.
„Puberta se skutečně v průběhu času posouvala do nižšího věku. Od šedesátých let se u dívek její načasování ustálilo a neměnilo se přibližně čtyřicet až padesát let. Puberta u dívek nastupovala průměrně v deseti letech a první menstruace ve třinácti letech. Aktuálně jsou signály, že se opět začala dále posouvat, to znamená, že začátek klesá pod desátý rok. Je to důsledek nadváhy a obezity, protože hormony tukové tkáně ovlivňují nástup puberty a u dívek je tuková tkáň v těsném vztahu k dospívání a reprodukčnímu cyklu,“ vysvětluje Petr Sedlak.
V této souvislosti je velmi populární fáma ohledně toho, že za předčasnou pubertu dětí mohou hormony, které se nachází v kuřecím mase. Petr Sedlak ale tuto konspirační teorii jednoznačně odmítá: „Nebyl potvrzen jediný případ tohoto vlivu. Jsou ale jiné potraviny, které mají vysoký obsah fytoestrogenů, které mohou mít vliv například na zduření prsní žlázky u chlapců, tedy gynekomastii a podobně – hodně je jich například v chia semínkách.“
Co je naopak realitou, to je „zženštění“ postav dnešních chlapců.
„Naše studie to dokládá reálnými daty. Je to zejména rozšiřování pánve, ženský poměr
