Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Panenská moč a stovky hodin masturbace. „Člověk okorá,“ říkají režisér a filmová volavka

Vít Klusák a Tereza Těžká. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Vít Klusák a Tereza Těžká. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Příští týden jde do kin dokument V síti. Jeho tvůrci Vít Klusák a Barbora Chalupová chtějí ukázat dětem, co jim hrozí na internetu, a jejich rodiče upozornit, že nemají být v klidu, když je jejich dcera zavřená sama v pokoji. S Vítem a jednou z volavek, herečkou Terezou Těžkou, jsme se sešli v kavárně, ve které proběhly i schůzky se sexuálními predátory. Tam, kde Tereza chrstla tomu nejagresivnějšímu do obličeje malinovku.

Bylo smyslem vašeho dokumentu V síti šokovat?

Vít: Ne. Primárním cílem rozhodně nebylo šokovat. My jsme opravdu netušili, co všechno prožijeme, a tudíž jsme ani nemohli tušit, že to bude mít šokantní rozměr.

Myslela jsem to spíš tak, že má-li se o tom začít opravdu mluvit a něco změnit, šok je nejspíš potřeba. 

Vít: Když jsme s Bárou Chalupovou sedávali u nás v kuchyni a psali první texty, hlavně jsme si říkali, že tenhle námět dokonale naplňuje základní smysl dokumentárního filmu – tedy že se dostáváme za oponu nějakého fenoménu.

Jiným způsobem by se ta opona nadzvednout prostě nedala. Jak bychom se dostali k autentickým dětem, které takové zneužívání prožívají? Těžko můžeme dát inzerát: „Hledáme děti okolo jedenácti až čtrnácti let, které někdo zneužívá v internetovém prostředí. Napište nám, přijedeme s kamerou.“

Terezo, proč jste na ten konkurz šla?

Tereza: Dozvěděla jsem se o tom díky naší producentce, která mi volala, že mě objevili skrze DAMU. Když jsem šla na první schůzku s Vítem a Bárou, vůbec jsem nevěděla, o co jde. O tom tématu jsem se dozvěděla až na schůzce. Hrozně mě to v tu chvíli šokovalo. Věděla jsem, že tenhle problém existuje, ale když mi Vít s Bárou řekli ta čísla, nechtěla jsem tomu ani věřit.

Vít: Byla to čísla, která jsme získali od O2, které je získalo z projektu E-bezpečí od Univerzity Palackého. Dotazník vyplňovalo 27 tisíc děcek. Například tam bylo, že 41 procent dětí obdrželo pornografickou fotografii od třetí osoby, že takřka pětina dětí zažila, že před nimi někdo masturboval prostřednictvím videohovoru.

Nebo že 60 procent rodičů netuší, co jejich děti dělají na internetu. A pouze třetina dětí by se svěřila rodičům, pokud by zneužívání online zažila.

Ve filmu zaznívá, že z 23 dívek na konkurzu jich 19 mělo zkušenost se sexuálním zneužíváním na internetu.

Vít: Dostalo nás, jak se holky trousily na casting a jedna za druhou nám o velmi podobných zkušenostech vyprávěly. A některé ty příběhy byly naprosto brutální.

Třeba Monika nám vyprávěla, že asi pětačtyřicetiletý muž jí vpašoval do počítače vir a mohl si vestavěnou kameru zapínat, kdykoli on chtěl. Ona si počítač nezavírala a měla ho proti své posteli, kde se převlékala nebo masturbovala. On si to všechno zaznamenával, a když to policie později rozkryla, ukázalo se, že to prodával.

A je tam ještě jeden úplně strašidelný okamžik – prodával to v následující podobě: natočil si ji, jak se ta dvanáctiletá slečna uspokojuje, a potom točil sám sebe, jak on se u toho uspokojuje. A tohle video prodával. A teď důležitá věc – stalo se to před deseti lety a ta videa dodnes kolují internetem.

Monice před dvěma lety z nějakého podivného neznámého e-mailu někdo napsal: „Podívej, co jsem na tebe našel. Jestli mi nepošleš nějaká podobná videjka, všude to rozvěsím.“ Naštěstí je už poučená a dospělá, takže na tyto výhrůžky neslyší. Ale jako bumerang se jí to vrací ještě dnes.

Terezo, vy máte taky svou zkušenost.

Tereza: Bylo mi dvanáct a na platformě Lidé.cz mě oslovil muž v chatovací místnosti. Začal mi psát, že jsem mu hrozně sympatická a že se mi musí svěřit. Prý je hrozně nemocný a lékaři už nad tím zlomili hůl a umírá. Psal, že jediná věc, která ho může zachránit, je panenská moč. A že hledá děvče, které by to pro něj udělalo.

Vít: Měl jednu takovou nevinnou podmínku.

Tereza: Ano, měl podmínku, aby ta moč byla teplá. Ze začátku jsem mu to nosila na místa, která byla veřejná. Bylo domluvené, že mu to tam nechám, on si to vyzvedne a nechá tam peníze. Nabízel mi za to pětistovku. V té době to pro mě byly obrovitánské peníze. Ale hlavně na mě hrozně působilo, že má ve mě důvěru. Já ho přece musím zachránit!

Vít: To je dokonalý příklad mixu motivací. V dítěti se probouzí pocit, že to někomu pomůže. Je to pocit altruismu. A zároveň hraje roli finanční stránka.

Tereza: On začal navrhovat čím dál odlehlejší místa. Pak už vymýšlel

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Film

Rozhovory

V síti

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější