Deník N

Punk, třiadvacet ovací a Albrightová u plotu. Před třiceti lety vítala Václava Havla Amerika

Václav Havel v ruském letadle Tupolev koriguje projev, který hodlá přednést v americkém Kongresu. Právě je na cestě z Kanady do USA. Foto: Tomki Němec/400ASA
Václav Havel v ruském letadle Tupolev koriguje projev, který hodlá přednést v americkém Kongresu. Právě je na cestě z Kanady do USA. Foto: Tomki Němec/400ASA

„Mnozí uvěřili tomu, co se v Československu stalo, až když se v televizi dívali na Václava Havla v americkém Kongresu,“ glosuje své snímky staré přesně třicet let fotograf Tomki Němec. Ve dnech 19. až 21. února 1990 se Němec spolu s dalšími fotografy, ale i novináři, hosty a přáteli přátel zúčastnil první cesty prezidenta svobodného Československa do Spojených států amerických. 

Václav Havel ještě ani nebyl prezidentem, a už bylo rozhodnuto, že jeho první kroky musí mířit právě tam. „Všem nám bylo jasné, že Spojené státy musí být první. Zaprvé jsme potřebovali vykopnout ruské vojáky a o redukci vojsk už se s USA vedla jednání, zadruhé to je prostě Amerika. Končí studená válka a Amerika je vítěz,“ popisuje pro Deník N situaci ještě z prosince 1989 bývalý ministr Alexandr Vondra. Konkrétní jednání přitom za českou stranu vedli Martin Palouš a Ivan Havel. „Palouš měl nejlepší kontakty na americké ambasádě a Ivan byl brácha,“ s jistou nadsázkou komentuje toto složení Vondra.

„Američtí valaši zdraví prezidenta Havla.“ Na Václava Havla čekaly v Americe zástupy krajanů. Foto: Tomki Němec/400ASA

Ten byl také u toho, když se tvořilo složení delegace, která Havla doprovázela. Zájem letět s Václavem Havlem byl tehdy takový, že Vondra nestačil zvedat telefony. „Telefon zvonil neustále. Nebyly mobily, takže jsem zvedal klasický přístroj na stole. Důvody měli ti lidé různé a motivaci společnou. Motivace byla – být při tom. Důvody na mě používali citové, rozumové… Od toho, že mají v Americe domluvené zásadní jednání o budoucnosti naší kultury, až po argument, že v Americe nikdy nebyli. Metaforicky bych to řekl takto: tlupu nesvobodných lidí pustili z vězení a rýsovala se možnost svobody. Bylo strašně těžké říct Jardovi ano a Láďovi ne,“ popisuje Vondra. Nakonec letěla letadla dvě.

Letiště Andrews AFB, Maryland, USA. Václav Havel kráčí po boku budoucí ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightové podél plotu na letišti. Foto: Tomki Němec/400ASA

Za čtyři dny Island, Kanada, Spojené státy americké. Program prezidenta, který byl pro západní svět symbolem svobody. A je jím dodnes.

Se švýcarákem na brašně

Drtivá většina Američanů disidenta a dramatika Václava Havla před listopadem 1989 neznala. Když v únoru 1990 letěl jako hlava svobodného Československa do Washingtonu, byl už hrdinou a ztělesněním příběhu, jak se disident, kterého čtyři měsíce předtím zatýkali, vypravil na návštěvu k nejmocnějšímu muži planety. V Bílém domě jej očekával americký prezident George Bush, po audienci u něj čekali Václava Havla američtí kongresmani.

Vrtulníkem Air Force One – Marine One mohou létat pouze americký prezident a jeho viceprezident. A Václav Havel s manželkou Olgou. A taky Tomki Němec. Foto: Tomki Němec/400ASA

Svůj projev, který měl v Kongresu přednést, si Václav Havel korigoval cestou v ruském tupolevu. „Když projev ještě doma koncipoval, konzultoval to s Michaelem Žantovským. Bylo to ale jeho dílo. Václav Havel si velké projevy psal sám. Pak nám to přinesl a chtěl, abychom mu to okomentovali, načež důsledně trval na tom, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější