Deník N

Úředníci jen papouškují zadání. Proč stále nemáme digitální úřady jako Estonci

Digitalizace. Ilustrační foto: Pixabay
Digitalizace. Ilustrační foto: Pixabay

Podzim roku 1957 byl pro Sovětský svaz zlomovým obdobím. Světová velmoc chtěla demonstrovat svůj technologický náskok a do vesmíru vyslala první umělou družici Sputnik. Přípravu jejích elektronických systémů měli na starosti vědci z Tallinnské univerzity Estonské sovětské socialistické republiky. Ta byla v Sovětském svazu centrem vývoje IT technologií a z tohoto dědictví těží dodnes.

O více než šedesát let později se v estonské metropoli setkává český premiér Andrej Babiš s předsedou vlády Jürim Ratasem. Jedním z klíčových témat je digitalizace státní správy, v níž je nejsevernější pobaltský stát lídrem. Estoncům se podařilo navázat na tradici z dob sovětské nadvlády a v devadesátých letech položili základy elektronických státních služeb. Už tehdy zavedli základní registr s osobními údaji občanů. Tedy to, co se v Česku naplno rozběhlo až v polovině roku 2012.

Páteří estonské elektronické státní správy je digitální identita. Díky ní a propojení jednotlivých databází občané nemusí manuálně vyplňovat například údaje pro daňové přiznání – výšku příjmu, pojistné platby nebo vlastněný majetek. Od roku 2007 je možné přes internet i volit.

Pobaltský stát nevyčnívá pouze ve srovnání se zeměmi bývalého východního bloku, ale také se všemi státy Evropské unie. Podle Evropské komise se drží hned na druhém místě za sousedním Finskem. Česko je hluboko pod průměrem Evropské unie, nachází se na dvacáté příčce, těsně před Slovenskem a Chorvatskem. S problémy při digitalizaci státní správy se potýká dlouhodobě. Projevuje se to i v IT tendrech.

„Kdyby ministerstvo dopravy uzavíralo zakázku na elektronické dálniční známky před patnácti lety, byla by částka 400 milionů

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější