Deník N

Nečas: Byl jsem pilot, který zabránil nárazu do země. Kritizoval jsem dalajlamismus, abych zachránil vztahy s Čínou

Exministr Petr Nečas. Foto: ČTK
Exministr Petr Nečas. Foto: ČTK

Expremiér Petr Nečas po letech přiznává, že jeho kritika „dalajlamismu“ byla chladnokrevným tahem, kterým chtěl zlepšit vztahy s Čínou. Bývalý šéf ODS také popsal, jak spolu s Jaroslavem Tvrdíkem pomáhal firmě Home Credit získat v Číně celostátní licenci. Rozhovor vznikl v rámci seriálu o česko-čínských vztazích Deníku N.

Jak byste popsal česko-čínské vztahy v době, kdy jste byl premiérem (2010–2013)? Například vašeho předchůdce Mirka Topolánka nevpustili do země kvůli odznáčku Tibetu.

Přirovnal bych tehdejší česko-čínské vztahy k letadlu, které se střemhlav řítí k zemi. Došlo tam z mého pohledu ke zbytečné eskalaci kvůli přijetí dalajlamy v Kramářově vile.

To mluvíme o předchozím premiérovi Janu Fischerovi?

Ano. Byl jsem v situaci pilota, který musel prudce zatáhnout za knipl a zabránit nárazu do země. Čína určitě neměla zájem tomu nárazu zabránit. Z jejich pohledu jsme miniaturní ekonomika a nejsme ani high-tech země, která nabízí výrobky a služby ve světové kvalitě jako Švýcarsko.

Jaké dávala čínská strana náznaky, že je situace tak vážná? Hrozili odvetou?

Měl jsem svoje informace, že se Česko má stát jakýmsi výstražným příkladem, co se v ekonomických vztazích stane menším zemím EU, které manifestačně kopou do toho, co Čína považuje za nedotknutelné.

Odkud jste měl ty informace?

Nepřišly z firemního sektoru, ale více říci nemohu.

Takže to byly státní instituce?

Ano, byly to státní instituce různého typu.

Existovaly nějaké konkrétní náznaky, jak by Čína mohla zareagovat?

Mohlo to vyústit v totální zmražení vzájemných ekonomických vztahů. Když někdo poukazuje na to, že export z Číny do Česka je desetkrát větší než opačně, používá hloupý argument. Export k nám je pro Čínu tak malá položka, že by ho prostě škrtla.

V té době tam ale nebyly tolik rozjeté firmy jako Škoda Auto či Home Credit ze skupiny PPF. Bylo skutečně co ztratit?

Ztratili bychom perspektivu budoucího rozvoje. Není to o Škodovce ani PPF, ale o desítkách a stovkách malých a středních firem. Velkým hráčům přijde vhod státní podpora, ale mají trochu jiný manévrovací prostor než malé firmy. Ty potřebují politickou záštitu a bezpečný politický deštník.

Vnímaly tehdy české firmy, že jsou vztahy tak špatné, jak popisujete?

Viděly, že firmy v našem okolí dostávají příležitosti na čínském trhu, ale ony ne. Výměna byla nízká, nic moc se zhoršit nemohlo, ale šlo tu o budoucnost, hrozilo riziko uniklých příležitostí.

Za vlády Mirka Topolánka bylo běžné Čínu kritizovat. Koneckonců šéf koaliční Strany zelených Martin Bursík často zvedal tibetskou otázku a lidská práva. Opravdu se vztahy tak zhoršily až za Fischera?

Tehdy došlo k té jednorázové události. To není nic proti Fischerovi. Mohl už tím gestem mířit na prezidentskou kandidaturu. Považuji to za politickou chybu.

Za Topolánka byly vztahy dobré?

Ne, nebyly. Po vstupu do EU česká ekonomika rychle rostla a řada lidí měla pocit, že to tak bude na furt. A někteří si zase mysleli, že ne.

Vy jste patřil kam?

Že ne. Byl jsem přesvědčený, že se ten potenciál vstupu na jednotný trh dříve či později vyčerpá a je potřeba se podívat jinam, aby se rozvíjel export. Chtěl jsem vidět dál než za nejbližší dva rohy a hledal jsem další exportní teritoria.

Jaké jste tedy jako premiér udělal kroky, abyste špatné vztahy s Čínou zlepšil?

Využil jsem toho, že začala vznikat iniciativa 16+1 (dnes 17+1, pozn. red.). Chtěl jsem, aby tam byla Česká republika aktivní a aby se ani minutu nediskutovalo o tom, zda tam pojede premiér. Dal jsem signál, že je pro nás rozvoj dobrých vztahů primární. Jako součást toho jsem chladnokrevně řekl svůj projev na zasedání Svazu průmyslu a dopravy na podzim 2012.

Platforma 16+1 (dnes 17+1) je sdružení zemí střední a východní Evropy a Číny, kterou inicioval Peking. K prvnímu setkání došlo 26. dubna 2012 ve Varšavě a cílem je prohlubování ekonomické spolupráce. Deset ze sedmnácti zemí je členem EU. Například Evropský parlament platformu kritizuje, že podkopává jednotu EU, která by měla s Čínou vyjednávat jako celek. Současný premiér Andrej Babiš prohlásil, že s tímto názorem nesouhlasí.

Myslíte známý projev o tom, jak českému exportu škodí adorování Pussy Riot a „dalajlamismus“?

Ano, přesně. To byl chladnokrevný

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Česko-čínské objímání

Čínský vliv v ČR

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější